Daněk evropský patří mezi sudokopytníky, čeleď jelenovitých. Pochází ze středomořské oblasti, u nás se vyskytuje od 19. století v oborách, ale žije i ve volné přírodě. Dosahuje délky do 170 cm, paroží je lopatovité, podobá se trochu losímu.
Obývá listnaté i smíšené lesy, v přírodě je dosti plachý.
Za pošmourného odpoledne jsem i s makrofotografickou výbavou procházel lázeňskou kolonádou. Sedl jsem si na lavku a přemýšlel. Můžu v tomto nastávajícím čase fotit makrofotografii s mojí výbavou? Hmyz je schován, na malinké tvory ukryté pod kůrou a listím nemám výbavu, tak budu fotit něco jiného. Vrhnu se tedy na jeleny, srnce, kamzíky, daňky, muflony, ptáky a veverky, budu je stopovat na sněžnicích, číst ve stopách na sněhu, číhat ve sněhovém záhrabu a očekávat jaro. Bude to pro mě návrat do doby před 30-ti lety, kdy jsem něco podobného prováděl.
Jeden z mých starších objektivů vidíte na fotografii. Jedná se o Practicar 5.6/500 MC Pentacon s redukčním kroužkem na digitání zrcadlovku Canon. Je umístěn na stativu Giotto professional aluminium tripod MT 9170 s kulovou hlavou Fomei, dříve jsem ale používal robustní stativ z jasanového dřeva.
K celé výbavě se postupě dostanu i se srovnáním jednotlivých ohiskových vzdáleností a ukázkovými snímky. Tady bych chtěl jenom zdůraznit, že prodloužené ohnisko (50, 100, 300, 500 mm se zahrnutým crop faktorem - na Canon EOS 30D je1,6) pouze mění zorný úhel, který se v plné míře zobrazí na senzoru zrcadlovky. Výborně je to vysvětlené v knize “Mistrovství práce s DSLR” autora Romana Pihana na straně 35.
Jeseník, 30.10.2007, Jeseníky
Na kamenech jsem pomalu odhrabával spadané vlhké listí a a vespod se skrýval tento tvor. Bleskurychle se svinul, po několika minutách čekání se osmělil a popolezl o kousek dál. Vzhledem charakteru noh a hlavy, délky málo přes 1 cm se domnívám, že se může jednat o nějakou larvu, ale nejsem si vůbec jist. Neví někdo z vás, vážení čtenáři, jak tuto záhadu vyřešit?
Takřka po roce od vydání tohoto článku jej dopisuji. Na fotografii je pravděpodobně larva dlouhošíjky. Samička klade vajíčka dlouhým kladélkem zpravidla pod kůru stromů. Vylíhlé larvy jsou dravé a užitečné, žijí např. pod kůrou, v lesní hrabance. Přezimují v komůrkách a na jaře se kuklí.
Bližší informace o dlouhošíjkách jsou zde.
Jeseníky - lázně, 13.10.2007 :-) Bob
Pomalu jsem pod vývratem starého smrku natáhl ruku, klackem rozhrábl dohořívající oheň, lehl si na zem a se zbystřenými smysly čekal na Miu.
Kdysi a kdesi, :-) Bob
Dnes jsem se byl podívat na společné výstavě informačních a komunikačních technologií, spotřební elektroniky a digitální zábavy (hrozně odborný název, musel jsem jej opsat ze vstupenky). Původně jsem neměl v úmyslu ani fotit, ani psát článek, ale uviděl jsem přednášet Ondřeje Neffa a změnil jsem názor. Vzpomenul jsem si totiž na polemiku, která byla vedena na stránkách Digineffu a Paladixu. Neff napsal článek o interpolaci, Radka mu odpověděla a pod jejím článkem se sešla spousta reakcí často odsuzujících Neffa. Já jsem fotografický laik a amatér, články podepsané Radkou čtu velmi rád pro jejich odborný výklad, na druhou stranu neznám nikoho, kdo by pro nás, fotografy amatéry, psal srozumitelněji než Neff.
Tak jsem si stoupnul dozadu a poslouchal Neffovu přednášku. Líbila se mi.
Vážení čtenáři, vše, co jsem napsal výše, vyjadřuje jen a jen můj soukromý názor.
