Ondřej Neff, Radka Tezaur, Digitex a Invex 2007
Dnes jsem se byl podívat na společné výstavě informačních a komunikačních technologií, spotřební elektroniky a digitální zábavy (hrozně odborný název, musel jsem jej opsat ze vstupenky). Původně jsem neměl v úmyslu ani fotit, ani psát článek, ale uviděl jsem přednášet Ondřeje Neffa a změnil jsem názor. Vzpomenul jsem si totiž na polemiku, která byla vedena na stránkách Digineffu a Paladixu. Neff napsal článek o interpolaci, Radka mu odpověděla a pod jejím článkem se sešla spousta reakcí často odsuzujících Neffa. Já jsem fotografický laik a amatér, články podepsané Radkou čtu velmi rád pro jejich odborný výklad, na druhou stranu neznám nikoho, kdo by pro nás, fotografy amatéry, psal srozumitelněji než Neff.
Tak jsem si stoupnul dozadu a poslouchal Neffovu přednášku. Líbila se mi.
Vážení čtenáři, vše, co jsem napsal výše, vyjadřuje jen a jen můj soukromý názor.
Nezbytnou součástí Digitexu byly hry. Dnešní den byl již určen pro veřejnost a prakticky všude byla mládež, postávala u monitorů, hrála nové hry a polehávala po zemi.
Některé přednášky z oblasti informačních a komunikačních technologií byly velice zajímavé a týkaly se aktuálních témat. Třeba jako ta, jejíž název vidíte na posledním snímku.
Brno, 25.10.2007 :-) Bob
Na Invex jsem měl jet do Brna tentýž den co ty, Bobe. Mohli by jsme se tam potkat :-) Nakonec vše padlo a já nejel. Ikdyž zřejmě bys mě nepoznal v houfu mládeže polehávající na zemi :-)
Nevím, jestli bych Tě, Ondro, poznal. :-) Bob
Jojo, Ondrej Neff dokaze docela dobre zaklady vysvetlit (pomoci lzi pro deti), bohuzel spousta lidi zapomela ze kdysi o digitalni fotografii nevedela zhola nic a ted Neffovi jeho pristup vytykaji a obvinuji ho z neodbornosti.
Nekde jsem se dokonce setkal s oznacenim “brouk pytlik ceske digitalni fotografie” :-)
Martine, myslím, že pro začátečníky je Digineff výborný. Nějaké ty chybky se vloudí všude, já si tyto stránky čtu doposud. Stejně tak ale i Paladix, Grafika-on-line, Fotografování, Digimánii i jiné. Můžeme polemizovat i o obsahu článků v časopisech FotoVideo, Digifoto, Digitální foto, Photolife a dalších. Když jsem byl malý, vycházel pouze časopis Fotografie a všechno se zdálo jednodušší. :-) Bob
Oj, hodně mmne svrbí prsty, abych k tématu “Bayerova maska a interpolace” a něco napsal, ale raději to sem nebudu tahat. Přesněji a srozumitelněji než Radka bych to stejně nedokázal. A vyjadřovat se k výblitkům chorých jedinců napadajících v diskusích toho či onoho člověka nemá smysl.
Raději vzpomenu výklad jednoho z mých moudrých učitelů o tom, proč Mikuláš Koperník odvolal, zatímco Giordano Bruno skončil na hranici. Pro prvního bylo obíhání Země kolem Slunce vědecky prokázaným faktem, na němž odvolání či neodvolání z úst nějakého Koperníka nemohlo nic změnit. Pro druhého byla nekonečnost vesmíru otázkou víry, která stojí a padá s potvrzením či zapřením z úst člověka.
Takový je rozdíl mezi vědcem a prorokem. Neomylnost z titulu postavení je atributem toho druhého, leč jako zdroj informací o světě je užitečnější ten první.
Marku, z Tvých komentářů z internetových časopisů vím, že jsi člověk znalý problematiky. Když odhlédnu od diskutujících rádobyznalců pod článkem Radky, nechceš nás, laiky, polopatě uvést do problematiky Bayerovy masky a interpolace? Byl bych moc rád. :-) Bob
Víš, Bobe, to je právě ten problém. Buď něco vysvětlíš, nebo to polopatě shrneš.
Vysvětlení problému chápu jako jeho dekompozici na soubor jednodušších (snáze ověřitelných) předpokladů a následný popis problému založený na jejich logické syntéze. Takové vysvětlení lze podrobit kritickému zkoumání a je-li chybné, lze jej racionální argumentací vyvrátit. Vědecký, Koperníkovský přístup.
Polopatistické shrnutí říká, je to tak a tak, a čtenář mu buď věří, nebo nikoliv. Prorocký, Brunovský přístup. Mnohem pohodlnější, ale také nebezpečný. A osobní. Nesouhlasem s vědeckým vysvětlením říkám, mýlíte se - a o tom se dá diskutovat. Nesouhlasem s polopatistickým shrnutím říkám, nevěřím vám - a to už je člověkem podvědomě chápáno jako projev nepřátelství. Proto ty plamenné příspěvky na Paladixu i jinde.
Být laikem v nějakém oboru neznamená rezignovat na kritický přístup ke zkoumání problémů. Jen tak se z lidí nestanou ovce, slepě následující vůdce stáda na pastvu i na porážku. A jen tak lze o problémech diskutovat ve věcné rovině.
Abych tady jen neteoretizoval, dám stručný návod, na základě čeho si lze na daný problém vytvořit vlastní kvalifikovaný názor. Takovou osnovu, která by po patřičném rozvinutí mohla být právě tím požadovaným vysvětlením.
1. Viditelné světlo, spektrum, vztah mezi vlnovou délkou světla a barvou. Pozor, fyzika!
2. Princip barevného vidění, 3 typy čípků a jejich citlivost na světlo různých vlnových délek. Pozor, biologie!
3. Jak ošálit lidský zrak - “míchání barev” z červeného, zeleného a modrého světla. Syntéza bodů 1 a 2.
4. Princip barevného zobrazení v RGB prostoru. Bod 3 v praxi, podívejte se lupou třeba zrovna na tento text.
5. Senzor s Bayerovou maskou jako zdroj dat pro digitální obraz v RGB prostoru. V podstatě bod 4 naruby.
6. Rekonstrukce obrazu z dat získaných senzorem. Pozor, matematika!
Tolik k Bayerově masce. Ohledně významu slova interpolace doporučuji nějakou seriózní publikaci. Malá československá encyklopedie z roku 1986 u hesla interpolace uvádí: 1. (mat.) způsob, jak nalézt přibližnou hodnotu funkce v bodě intervalu, v němž několik hodnot této funkce známe, nahrazením funkce interpolačním polynomem. Nejjednodušší je interpolace u dvou známých hodnot lineární, u tří kvadratická.
Polopatické shrnutí pro ty, kteří jsou ochotni mi ho věřit, aniž by k tomu měli důvod, nebo pro to nějaký důvod mají:
Bayerova maska sestává ze tří druhů čidel citlivých na světlo různých vlnových délek (zjednodušeně R, G, B). Každé čidlo tedy zpracovává signál pro (jen a pouze) jeden barevný kanál. Rozložení čidel na senzoru viz. například v textu odkazované články. Senzor s 8 megapixely má celkem 8 milionů čidel, z toho 2 miliony jsou citlivé na světlo z červené oblasti spektra (R, červený kanál), 4 miliony na světlo ze zelené oblasti (G, zelený kanál) a 2 miliony na světlo z modré oblasti (B, modrý kanál). Výsledný snímek má taktéž rozlišení 8 megapixelů, ovšem každý jeho bod obsahuje informaci o intenzitě všech tří kanálů (RGB).
Pokud poloha bodů na výsledném obraze odpovídá poloze čidel na senzoru, potom v každém bodě obrazu je hodnota jednoho kanálu zjištěná přímo (odpovídajícím barevným čidlem) a hodnoty zbylých dvou kanálů jsou odhadnuty z hodnot zjištěných sousedními čidly. 2/3 informace v každém bodě (2 ze 3 barevných kanálů) jsou tedy odhadnuté - metodou interpolace.
Realita je složitější, teoreticky mohou být interpolované všechny kanály a výsledek může být lepší než v případě zmíněném výše. Na zdokonalování způsobů konverze dat ze senzoru (RAW) do výsledného obrazu neustále pracují týmy matematiků a programátorů, přičemž jde o jedno z nejstřeženějších know-how výrobců digitálních fotoaparátů. Proto ostatně z různých foťáků různých výrobců lezou různě kvalitní snímky, ačkoli třeba používají týž senzor od Sony.
Celá debata kolem interpolace se podle mne rozvinula proto, že někteří lidé mají k interpolaci negativní postoj, vnímají ji jako něco podvodného, zlého. Proč? Zřejmě jde o nepochopení podstaty a významu této vědecké metody. Podle mého názoru není důvod, proč se vůbec do krve přít o to, jestli někde interpolace použita je či není, když výsledkem kvalitně provedené interpolace je odhad, který se natolik blíží realitě, že rozdíl je naprosto zanedbatelný!
Ahoj, Marku. Díky za bezvadný text, mou odpověď zdržela cesta na Slovensko. Dnes odpoledne jsem se znou zahloubal do problému Bayerovy masky a chápu ji asi takto:
1. jako fyzický objekt před sensorem
2. jako matematickou funkci interpolace
A právě v bodě 2 mi vzniká zmatek: kdy vlastně dochází k výpočtům Bayerovy interpolace? Ještě před uložením RAW dat nebo až potom? Trochu mě matou články na serveru Fotografovani.cz. Přiznám se, že z tohoto pohledu je mi bližší a jasnější sensor Foveon (jako laikovi). A nikdy jsem si neuvědomil, jaká je vlastně rozdílnost obrazů při stejném sensoru.
Musím konstatovat, že jsem rád, že nemusím na tyto odlišnosti myslet při fotografování přírody. :-) Bob
Ahoj Bobe, zdržením odpovědi se netrap, jak sám vidíš podle datace mých odpovědí, nějaký ten týden… Čas je relativní, pro dospělé jepice je hodina dlouhá doba, z hlediska krajiny je jedno destiletí pouhý okamžik.
Dám sem ještě pro pořádek odkaz na první Radčin článek na Paladixu, kde je otázka tvorby plnobarevného obrazu z dat získaných RGB senzorem popsána velmi dobře: Jsou výrobci digitálních fotoaparátů podvodníci?
K Tvému dotazu: ze senzoru “vypadnou” data, která říkají asi tolik, že buňka na pozici xy hlásí hodnotu jasu z v kanálu R/G/B (jen jeden z nich). Tato data se nasypou do procesoru fotoaparátu, který je buď zabalí do podoby RAW souboru a uloží na kartu, nebo z nich spočítá plnobarevný obrázek (zde dojde k oné nešťastné interpolaci jednotlivých kanálů a k aplikaci nastavení fotoaparátu, jako je ostrost, kontrast, saturace, vyvážení bílé atd.) a ten následně zkomprimuje do formátu JPEG/TIF a uloží.
Naprosto s Tebou souhlasím, že je velké štěstí, že na tyhle věci člověk nemusí při fotografování myslet. Jen pořád přemýšlím, jestli bych měl fotit do RAWu, nebo ne. Je to jedna z těch základních metafyzických otázek, které je nejlepší řešit v dobré společnosti, vsedě u krbu a s lahvinkou něčeho dobrého…
Bobe,Bobe…ty jsi byl v Brně a ani si se neozval?To mě mrzí…
Milá Kvaxi, kdybych věděl, že se s Tebou mohu potkat, oželím některé přednášky. Jenomže kde Tě hledat? Napiš mi e-mail. :-) Bob