Během mého toulání po Vátých píscích a posléze u Čachtického hradu jsem si u několika motýlů všiml defektu křídel. Nikdy dříve jsem je nezaznamenal, asi jsem se špatně díval. V mé dostupné literatuře jsem vysvětlení nenašel a tak jsem poprosil Jiřího Beneše z AV ČR o bližší informaci. A tady je odpověď:
“Těmto zkrouceným křídlům se normálně říká defekty křídel. Příčin může být několik a podle vzhledu dospělce (bez molekulárně - genetického vyšetření) se nedají rozlišit:
1) geneticky - například u dlouho izolovaných a malých populací jasoňů nebo okáčů Erebia (bývá provázen i částečným albinismem)
2) zraněním housenky nebo kukly
3) špatným vyvinutím křídla těsně po vylíhnutí při vyrušení či napadení predátorem”.
Tolik tedy od profesionála v oblasti lepidopterologie Jiřího Beneše, kterému děkuji.
Další příklad defektu ve tvaru složeného křídla vidíte na spodním obrázku.
Celý článek »
Nikde jsem neviděl pohromadě tolik ještěrek zelených jako na Vátých píscích. S nadsázkou mohu říct, že jsem o ně zakopával na každém kroku. Hemžily se pod borovicemi, na písku, vylézaly na pařezy. Ohromný rozdíl oproti horám, kde valnou většinu roku pobývám a kde jsem ji nikdy nenašel.
Na první fotografii je krásně vybarvený sameček této ještěrky, na druhé pak samička.
Celý článek »
Paslíďákovití (Oxyopidae) jsou spíše menší pavouci žijící v tropech. U nás je znám jeden druh, který je zachycen na fotografii, na jižním Slovensku byl zjištěny dva další druhy, které pronikly z jihu. Jsou velcí do 15 mm, na šikmém čele jsou 4 řady očí po dvou, jak uvidíme na dalších snímcích. Na nohou jsou dlouhé ostny, které známe i u slíďáků.
Celý článek »
Bleskurychlým výpadem z mého horského území jsem navštívil zcela jiný svět. Svět písků, vedra, hbitých ještěrek a svištících vlaků.
Národní přírodní památka “Váté písky” se nachází podél trati mezi stanicí Bzenec-přívoz a Rohatec. V podstatě se jedná o bezlesé protipožární pásy podél železniční trati tvořící součást lesního komplexu Bzenecká doubrava. Ze sedimentů pradávného moře a teras řeky Moravy sem byl prý před mnoha tisíci lety jižními větry navát písek až do síly 20 metrů, ovšem já mám jiné vysvětlení: staří bohové za mohutného smíchu a notného popíjení alkoholu vytvořili pro budoucí lidi plácek vhodný na pěstování vína (část jižní Moravy). A protože jejich děti se jim pořád motaly pod nohy a překážely, udělali velké pískoviště, ratolesti tam posadili s kyblíky a byl klid.
Celý článek »
Tato kněžice je u nás rozšířená v pahorkatinách a na horách. Patří mezi lesní druhy, přezimuje ve stadiu imaga, nová generace se objevuje od července.
Jeseníky - lázně, 5.6.2007 :-) Bob
