Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Slíďák hajní (Pardosa lugubris) - samička s mláďaty

Pardosa lugubris (slíďák hajní) s mláďaty, Olympus SP-500, čas 1/80 s, clona 5.00, ISO 200, ohn. vzdálenost 34.70

Na fotografii můžete vidět samičku slíďáka s mláďaty na zádech. A jak k tomuto zajímavému jevu u slíďáků dochází?
Za několik týdnů po páření samička upřede kokon, ve kterém jsou schována vajíčka pavouků. Tento kokon si upevní na konec zadečku a nosí jej stále s sebou. Za další asi 3 týdny se ještě v kokonu vylíhnou malí pavoučci. Matka jim pomůže z kokonu ven tím, že jej otevře, a mladí pavoučci se usadí na zádech matky. Tady zůstávají několik dní až do svlékání, kdy se jim vytvoří nová chitinová pokožka (proces zvaný ekdyza - svlékání staré chitinové pokožky - se týká nejen pavouků, ale i hmyzu při růstu). Po této přeměně se již mladí pavoučci rozutečou do okolí.

Jeseník - Pomezí, 24.6.2006 :-) Bob

Zřícenina hradu Kaltenštejn - Jeseníky

Hrad Kaltenštejn 1, Panasonic DMC-FZ50, čas 1/30 s, clona 5.60, ISO 100, ohn. vzdálenost 11.20

Hrad Kaltenštejn, někdy nazývaný také “Hradisko”, byl založen koncem 13. století. První zmínka o něm je z roku 1296, kdy začal sloužit jako správní středisko pro přilehlou oblast.

Kaltenštejn 2, Panasonic DMC-FZ50, čas 1/125 s, clona 3.60, ISO 100, ohn. vzdálenost 11.60

Hrad je umístěn na malém vršku s krásným výhledem do okolí. V současné době je zarostlý stromy, které brání ve fotografování. Jak ale uvidíte dál, toto místo jsem navštívil před 29 lety a již tehdy jsem přinesl fotografický materiál. :-)

Kaltenštejn 3, Panasonic DMC-FZ50, čas 1/50 s, clona 2.80, ISO 100, ohn. vzdálenost 7.70

Několikrát měnil svého majitele a nakonec byl v roce 1505 rozbořen na příkaz biskupského administrátora Jana Thurzy. Krásné výhledy do okolí ale zůstávají.

Kaltenštejn 4, Panasonic DMC-FZ50, čas 1/20 s, clona 3.20, ISO 100, ohn. vzdálenost 21.90

S mým nejmladším synem jsme chtěli prokutat podzemí, které muselo být rozsáhlé a plné tajemných zákoutí. Bohužel je zasypané.

Celý článek »

Křižák zelený (Araniella cucurbitina, Clerck 1757)

Olympus UZ-720, čas 1/15 s, clona 4.50, ISO 100, ohn. vzdálenost 37.10, close-up předsádka Marumi

Od krásných fotek Marka Vojtíška se vracím zpět k pavoukovcům. Na fotografii je samička křižáka zeleného. Tohoto hojného pavouka můžeme nalézt na okrajích lesů, ale i volných prostranstvích. Přezimuje a dospívá až druhý rok začátkem léta. Charakteristickými znaky jsou povětšinou 4 černé tečky na zadečku a červená skvrna u snovacích bradavek. Sítě si přede ve výši 1-2 metrů na keřích, pavouk je umístěn ve středu.

Jeseníky - Pomezí, 23.7.2005 :-) Bob

Marek Vojtíšek (Kolas)

Marek Vojtíšek 1

Babočka bodláková, Krkonoše, srpen 2000, Canon EOS 300, Canon EF 80-200, negativ Kodak.

Předně, Bobe, děkuji za pozvání mezi hosty Tvého fotoblogu. Jmenuji se Marek Vojtíšek, žiju v Praze, kde jsem se před necelými šestadvaceti roky narodil, a už pár let fotím přírodu kolem sebe. Když jsem se rozhodl ukázat ty povedenější z mých úlovků na internetu, oprášil jsem přezdívku ze střední školy, takže je najdete v Koláčkově galerii na doméně Kolas.cz, což je vlastně kratší verze té přezdívky.

Kde jsou kořeny mého zájmu o přírodu, to s určitostí nevím, snad to bude tím, že jsem vyrostl na Letné, jen pár kroků od Královské obory, rozlehlého parku, kterému tu nikdo neřekne jinak než Stromovka. K fotografování mě přivedl vlastním příkladem táta - no a pak se oba zájmy spojily, když jsem si jednoho léta v Krkonoších půjčil jeho zrcadlovku a zkoušel s ní lovit motýly sající na bodlácích za chalupou.

Zlom nastal o rok později, kdy jsem dostal k narozeninám dvoumegapixelový Olympus C-700 a přestal přemýšlet o tom, kolik stojí každé políčko negativu. Jak přibývalo úlovků, začal jsem listovat chytrými knihami, abych se dozvěděl, co jsou ty potvory zač - a to jsem do té doby systematickou biologii nijak nemiloval a poznávačka byla na různých olympiádách pravidelně mou nejhorší disciplínou. Zvědavost však slavila úspěch…

V jednom postarším atlasu motýlů jsem pak čirou náhodou narazil na obrázek pestrokřídlece podražcového. Do té doby jsem byl přesvědčen, že podobní krasavci jsou výsadou tropické přírody, a tak mne zjištění, že žije i u nás, naprosto fascinovalo. Do té míry, že jsem se rozhodl ho najít a vyfotit, přestože létá z celého roku jen necelý měsíc a navíc na druhém konci našeho státu - nebo možná právě proto.

Marek Vojtíšek 2

Pestrokřídlec podražcový, NP Podyjí, květen 2004, Olympus C-750, makropředsádka MCON-40.

Celý článek »

Ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus, Linné 1758)

Pyrrhocoris apterus (ruměnice pospolná), Panasonic DMC-FZ50, čas 1/20 s, clona 3.60, ISO 200, ohn. vzdálenost 66.10, makropředsádka Olympus

Patří mezi středně velké ploštice s délkou kolem 10-12 mm. Někde je uváděna jako ruměnice bezkřídlá. Vyskytuje se prakticky všude, v parcích, alejích, zahradách a stromořadích, nejčastěji ale ve velkých koloniích společně s vlastními larvami a nymfami kolem lip. Potravu získávají sáním plodů, semen, občas i hmyzu. Přezimuje ve stádiu dospělce (imaga), vyskytuje se od března do listopadu. Jak je ale vidět tuto zimu, je možné ji nalézt poměrně čipernou i v lednu.

Jeseníky - lázně, 20.1.2007 :-) Bob

« Starší články