Housenka otakárka fenyklového se vyskytuje v přírodě ve dvou pokoleních. První je v květnu a červnu, druhé v srpnu a září. Žije na okoličnatých rostlinách (mrkev, fenykl, kopr a jiné). Je zajímavá tím, že v nebezpečí vystrkuje za hlavou ukrytou žlázu (osmaterium, není na snímku), která specificky zapáchá a odhání nepřátele. Kukla je zelená nebo hnědá, je přivázaná opaskem hlavou dolů k rostlině. Kukly druhého pokolení přezimují.
Dospělý jedinec je na této fotografii.

Za laskavou pomoc při taxonomii děkuji Marku Vojtíškovi.

NPR Pouzdřanská step, 30.9.2006 :-) Bob

Patří do celé řady pomněnek, které rostou ve střední Evropě. Kvete až do listopadu, roste především na vhkých místech, kolem pramenišť a potůčků. Ze všech květin rostoucích u nás má nejmenší pylová zrna, měří kolem tří tisícin milimetru.

Fotografie je sejmuta do RAWu s následnou úpravou v programu Silkypix studio. Ten je dodáván jako součást balení a má nesmírné množství funkcí, mnohé jsou mi zcela zahaleny tajemstvím :-).

Jeseníky - Pomezí, 29.10.2006 :-) Bob

Vyfotografováním tohoto snímku jsem ukončil letošní hlavní makrofotografickou sezonu. Malí obyvatelé lesů, mí přátelé, se pomalu ukládají ke spánku a já se soustřeďuji na testování fotoaparátu Panasonic FZ50, který pro mne tvoří přechod k digitální zrcadlovce, a na postupné zpracování starších, ještě nezveřejněných snímků. Časem na nový fotoaparát napíši svůj názor a srovnám jej s Olympusem SP-500.

Písečná u Jeseníku, 28.10.2006 :-) Bob

Pokračováním mé cesty po Broumovsku byly Teplické skály, o kterých již víme, že jsou spojeny s Adršpašskými skalami Vlčí roklí. A opětovně jejich plná krása byla odkryta až po požáru v roce 1824. Malého průvodce po okruhu skalami člověk dostane u vchodu v Teplicích po zakoupení vstupenky.

Pokud se na moji návštěvu podívám z fotografického hlediska, nepřálo mi počasí. Bylo zataženo, pošmourno, na rozdíl od Adršpachu chvílemi poprchávalo a skály nebyly tak fotogenické jako při jiném počasí.

Nebudu zde popisovat vlastní cestu, spíše zajímavé střípky, které mi utkvěly v paměti při pročítání informačních tabulí. První 3 fotografie jsou pohledem na Teplické skály z vnějšku, jedná se o takzvaný “Amfiteátr”.

Jak vidíte, nemohl jsem ani čarovat s oblohou a sluncem, prostě bylo šedivo a pošmourno. Na jedné tabuli stálo, pokud mne paměť neklame, že pod zemí v tmavých soutěskách se může vyskytovat permafrost (věčně zmrzlá půda). To mne překvapilo, permafrost mám spojený se Sibiří :-). Ale v zimě tady asi bude pěkné chladno, Sibiří jsou zde nazývány úzké soutěsky, kde je až do léta sníh.

Až do husitských válek existoval na skalách hrad Střmen, nyní po něm zbyly pouze otesané skály se zářezy a nově vybudované schody na jeho původní místo.

Celý článek »

Jen taktak se mi podařilo utéci ze smrtícího sevření.

V této poloze si mne pavouk se zájmem prohlížel. Bílá je jeho základní zbarvení dané guaninem jako metabolickým produktem, samičky dokáží měnit barvy vyplněním horních buněčných vrstev jiným barvivem jako například na další fotografii.

Loví nejrůznější druhy hmyzu, často i větší než je sám. Dospělé jedince je možno najít až do konce července. Sameček je podstatně menší s velikostí do 5 mm, nemá schopnost měnit barvu.

Jeseníky - Branná, 20.5.2006, Pomezí, 20.6.2006 :-) Bob