Brouk patřící do čeledi nosatcovitých (Curculionidae). Nohy jsou červené, pouze u formy “bavaricus” černé. Pomalu leze a protože má na švu srostlé krovky, neumí létat. Imago se vyskytuje od jara do podzimu v jehličatých i listnatých lesích. Je polyfágní, rozšířený v západní i střední Evropě.

Zde bych chtěl upozornit na 2 záležitosti. 1: není jednotné názvosloví, v některé literatuře jej můžeme najít i pod českým názvem listohlod kyjonoh, 2: pěticípá bílá skvrna u tykadel není flek na objektivu, ale odraz slunce v prudce tekoucím potoce. Dozajista jsem mu zachránil život před utopením. :-) Bob.

Čeleď pilatkovitých je druhově nesmírně bohatá.Patří k ní menší i větší druhy, které se vyznačují zavalitějším zadečkem. Tykadla jsou většinou krátká, složena z málo článků. Řada druhů může škodit v zahradách i lesích.

Celý článek »

Orlíček obecný je vyší vytrvalá bylina rostoucí především ve světlých lesích a na loukách.Má ráda vápencové půdy. V minulosti se sbírala i jako léčivá květina, takže ji ve volné přírodě rapidně ubývá, a to i pro svoji dekorativnost na zahrádkách. Patří mezi čeleď pryskyřníkovitých a na místech svého původního výskytu si vyžaduje mimořádnou ochranu.

Tato fotografie je určena tomu děvčeti, kterému jsem ji slíbil. Sliby se mají, drazí čtenáři, plnit, byť to stojí, co to stojí :-) Bob.

Slovenský ráj, 29.5.2006

Vážení čtenáři. Po dlouhé úvaze jsem se rozhodl vám ukázat, čím a jak vlastně fotím. Samozřejmě mé příslušenství nepokládejte v žádném případě za rovnocenné digitálním zrcadlovkám. Je určeno spíše amatérovi, který s sebou nechce vléci velkou zátěž, protože batoh mu vyplňuje spacák, vařič, karimatka, mapa míst, kerá hodlám navštívit a bible či jiná duchovní potrava. Jednotlivé důležité části budu oddělovat i s výkladem perexem a toto seznámení berte jako první část mého výkladu. Dalšími jsou zpracování fotografií v počítači, příprava na web, event. tisk. Zde je mým velkým učitelem a rádcem Matouš Mihaliček. Samozřejmě nesmím na tomto místě zapomenout na nikoho, kdo má u mne odkazy, byť přechodné. Ti všichni velkou měrou přispěli k tomu, abych si uvědomil, jak jsou příroda a lidské výtvory krásné a neopakovatelné. Uvádím poslední poznámku na úvod: nikde neuvádím ceny výrobků.

Celý článek »

Velice rád jezdím do Bratislavy. Už toho důvodu, že tam okamžitě zabloudím a v posledních měsících jezdím do zákazů vjezdu, protože se všude staví a kope. Večer navštěvuji s mými půvabnými přítelkyněmi irské hospody a čekám na konec deště, kdy je ideální čas na fotografování. Kupodivu jsem se ani jednou nesetkal s agresivními opilci a můj doutník vždy dohořívá nad sklenicí Fanty. Bohužel nevedou Fantu divokou malinu. Tak tomu bylo i před 14 dny, přestalo pršet a vyrazili jme provést několik snímků. Prvním snímkem je komplex staré radnice.

Dalším námětem byla poměrně nová secesní budova ze začátku 20. stoleti:

Na závěr si neodpustím již denní snímek opery Slovenského národního divada, která byla postavena v roce 1884-1886 podle návrhu vídeňských architektů. Má poslední návštěva opery byla na Ukrajině ve Lvově, tak se snad přiblížím k Česko-Slovensku (opět můj federalismus).

Bratislava, :-) Bob