Další fotografie a odkazy na články o pavoukovcích jsou zde.
   Za pár hodin odjíždím na dobrodružnou výpravu a říkal jsem si, že snad ještě vyplodím nějaké moudro podložené praxí.
   K tomuto tématu mě přivedla debata s mým starším bratrem, mimo jiné amatérským fotografem a přírodovědcem, který odjíždí na kolech do Beskyd, bude spát pod širákem a probírali jsme jeho výbavu. Neopomněl se zmínit o síti proti hmyzu, tloušťce karimatky, materiálu, ze kterého je zhotoven Žďárského pytel a vzpomenul si na naši společnou dávnou příhodu, kdy nás z Bialowiežského pralesa vyhnal hmyz. Byli tam totiž “tak velcí komáři, že nám probodli oblečení, občanku na zadku, kůži, svaly, vysáli krev a bledé a zdecimované nás pohodili před vstupem do rezervace.”

   Jak vidíte, s odstupem času si toho člověk hodně přibájí.
   V mé úvaze vynechám exotické pavouky chované doma nadšenci, to je již jiné kafe.
   Všeobecně pavouci u nás loví malé bezobratlé živočichy, kterým je také přizpůsoben jed. Obsahuje neurotoxické a cytolytické složky v míře neškodné pro obratlovce, kterým není primárně určen. Takže jedu jako takového se nemusíme bát.
   Pokud se týče prokousnutí kůže při neopatrném zacházení či nenadálém kontaktu, v diskuzích na serverech se občas vyskytne jejich popis a určitou váhu mu přikládám, ovšem pouze u jediné čeledi u nás se hojněji vyskytující a to jsou zápřednicovití. Zástupce tohoto pavouka je zde. Kousnutí tohoto pavouka může vyvolat bolest v místě zasažení a lokální otok, který ovšem brzo vymizí.
   Ovšem ne tak rychle vymizí strach z pavouků (arachnofobie), leč doufám, že na začátku prázdnin při pobytech v přírodě jsem vás, milí čtenáři, alespoň trochu zbavil strachu při toulkách přírodou.
   Když jsem při přípravě článku bedlivě analyzoval všeliké příspěvky na internetu, nabyl jsem dojmu, že většina popisovaných příhod byla spíše spíše způsobena některými druhy ploštic, jejichž bodnutí může být velmi bolestivé (např. zákeřnicí červenou, kterou jsem fotil na ostrově Lesbos, ale je hojně i u nás) a které jsou v podrostu nenápadné.

    Ilustrační fota arachnofobie (chorobného strachu z pavouků) jsou převzaty z internetu, jejich autor je neznámý. Nemohu se tedy zeptat na autorská práva, čímž se omlouvám.  K fenoménu strachu výrazně přispívá produkce béčkových hororových filmů se zavádějícím obsahem.
   Použité zdroje:
- mé mnohaleté fotografování pavouků ve volné přírodě
- internet
- Jedovaté rostliny, jedovatí živočichové - Horst Altmannnn, v překladu Knižní klub 2004
- Naši pavouci - Buchar, Kůrka, Academia Praha 2001
- Jedovatí živočichové - Kůrka, Pfleger, Academia 1984
- Kniha o pavoucích a štírech - Rod Preston-Mafham, Svojtka 1998
- Pavoukovci a další bezobratlí -  kolektiv autorů, v překladu Knižní klub 2003
- Pavouci - naše nejvýznamější druhy, Heiko Bellmann, NS Svoboda 2004

Fotografie běžníka z 22.5.2010, Jeseník - lázně, :-) Bob