A máme tady dalšího motýlka z čeledi ohniváčkovitých. Patří mezi chráněné druhy, snadno může dojít k omylu v zařazení. Modrásek černoskvrnný je u nás již takřka vyhynulý, je možné jej najít na pastvinách a stepích až do podhorských oblastí. Živnou rostlinou housenek jsou především různé druhy mateřídoušky. Vyznačují se myrmekofilií, lákají mravence na sekret složený z aminokyselin a cukrů. Mravenci housenky odvlečou do mraveniště a ty zde hodují na mravenčích larvách.
   Soustředím se ale na dva různé fotografické přístupy. Z hlediska druhového zařazení jsou rovnocené, to již ovšem neplatí pro estetické hledisko.

Tomuto fotografickému postupu osobně říkám zachycení jevištního typu. Tedy terminologie z obdobné kategorie, jako je Bobovo vejce. Subjekt je v protisvětle (v tomto případě zapadající slunce) a dosvětlen bleskem se sníženou intenzitou výboje. Získáme tmavé pozadí s dobře viditelným hlavním objektem a kontrastně působícím sluncem..

Zde vidíte druhý možný přístup. Nebyl použit blesk, meření expozice je bodové se zaměřením na křídla modráska a vyloučení vlivu slunce na expozici (všimněte si parametrů expozice). Stanoviště fotografa je takřka identické jako u prvního snímku. Rušivě působí lapač v pozadí, proto jsem záměrně zveřejnil fotografie v tomto pořadí. Při fotografování v zapadajícím slunci není mnoho času k přemýšlení nad kompozicí a způsobem expozice. Proto je dobré znát oba možné postupy a využít je v praxi. Těm, kteří došli až na konec článku, přeji pěkné světelné podmínky a dostatek času na kompozice snímků.

Městečko Trnávka, červenec 2005 :-) Bob