Všem, kteří dnes navštíví tento blog, přeji večer pohodu u knihy, časopisu, televize, hudby, rádia, jídla, milenky, milence, v práci, na lyžích, sáňkách, bruslích, v autě či na motorce, plachetnici i motorovém člunu, prostě všude. Tato pohoda ať vydrží minimálně do příštího vydání blogu. Bob.
Tak si večer doma sedím po opravdu nepříjemné jízdě přes republiku. Ti, co poslouchali rozhlas či televizi ví, co se děje na silnicích. Venku je lampa zasypána sněhem, já se houpu v křesle, kousám do průpisky (správně bych měl napsat do klávesnice) a nechávám volně plynout myšlenky při vzpomínkách na letní fotografování.
Židovský hřbitov, Židé, lichva, holocaust, poničené náhrobky, hákové kříže, Židovka z Toleda od Liona Feuchtwangera, Žid v podání Bolka Polívky ve hře Nikola Šuhaj loupežník, má dávná židovská kamarádka, se kterou jsem se neshodl v názorech na šestidenní válku, jarmulka, Zeď nářků, řeči o opravách židovských památek … Kdo to vlastně ti Židé jsou? Jaká je jejich definice? Na nic moudrého jsem nepřišel. Vzal jsem k ruce internet, přímo server Vševěd a zadal termín “Židé”. Nyní si, vážený čtenáři, udělej přestávku ve čtení mého blogu a nahlédni sám do této studnice vědomostí.
Smrt pestřenky v předchozím článku nás nutí se zamyslet nad obětí. V přírodě si pamatujte, že z lovce je oběť a z oběti je lovec. Každý tvor v přírodě bojuje o své místo. Platí dvě zásady: přežít a zplodit novou generaci. A jak je to vlastně u lidí? Berte mé věty jako filosofickou úvahu.
Pestřenka hrušňová ( Scaeva pyrastri L.) patří do početného dvoukřídlého hmyzu. Létá od dubna do října především na okoličnatých rostlinách, její larvy se živí převážně mšicemi. Na snímku zrovna zahajuje start.
Při určování druhu hmyzu je důležitá i charakteristika obličejové části, tak tady ji máme.
Pestřenek u nás létá velké množství druhů, klidně si jich můžete všimnout při letních procházkách na rozkvetlých květinách. Bedlivý čtenář ví, že jednu již máme vyfocenou. A zde se s vámi loučím do dalšího pokračování. Jen nezapomeňte, že se jedná o fotoblog převážně, ale ne výlučně, biologický. Takže jaké překvapení bude příště?
Jsme opět u běžných pavouků, hojných v naší republice. Na fotografii je běžník kopretinový, který většina z nás zná minimálně z publikací. Jde o náš běžný druh, vyskytující se na lučních květech, občas v zahradách. Vyniká možností změny barvy pokožky dle podkladu na základě přesunu podkožního barviva. Tento obrázek je přesným dokladem vyjímky, fialového běžníka jsem neviděl. Změny jsou většinou do žluta nebo bílé barvy. Kořist loví jedem, silné dva přední páry nohou slouží k jejímu přidržení.
Tento obrázek je klasickou ukázkou, proč pavouka ve volné přírodě přehlédneme. Kolemjdoucí pozorovatel se domnívá, že vidí pestřenku, ale při bližším ohledání zjistí, že jde o kořist běžníka. Musí se ale sklonit, přimhouřit oči, obhlédnout květinu či posunout brýle. Všimněte si mladé kobylky na horní straně listu. Určitě netuší, jak násilná smrt je páchána kousek od ní.
A toto je již pohled na smrtící sevření zblízka. O kořisti si něco povíme příště.
Teď vám všem, milí čtenáři dnešní, zítřejší i budoucí, přeji dobrou noc bez děsivých snů, plnou pěkného milování. Bob.
