Vážení čtenáři, předem se omlouvám za kvalitu obrázku, ale trvalo mi 2 roky než jsem jej vyfotil, maje omotaný pravý ukazováček svazkem bankovek k povolení fotografování. Baron Kempelen byl nějaký čas tajemníkem císařovny Marie Terezie a v roce 1769 sestrojil hraci šachový automat. Svým vynálezem ohromil dozajista polovinu světa. Na stole ležela šachovnice a za ním seděla figurína Turka. Jeho jedna ruka byla vždy na stole a druhou držel dlouhou dýmku. Před vlastní hrou baron otevřel všechna dvířka a přesvědčil diváky, že jsou v ní pouze dráty a kolečka, v druhých dvířkách transmisní stroj. Celá věc měla ovšem zřejmě háček. By zde ještě třetí společník, který uměl výborně šachy a přesouval se z jedné komůrky do druhé či přímo do figuríny Turka. Minimálně od roku 1820 se ve stroji ukrýval jistý Jacques Francois Mourek.
Tento šachový stroj procestoval Severní i Jižní Ameriku, byl všude obdivován , ale bohužel v 19. stoleti byl zničen při požáru v muzeu rarit Wilsona Pealeho.
Mému vyprávění můžete či nemusíte věřit, na internetu je literatury dost, ale v každém případě si šachový stroj zaslouží obdiv.
Do odkazů přidávám Kolasovy přírodovědné stránky, které si určitě zasluhují vaši pozornost.
Bratislava, 26.5.2006.
Tuto babočku již máme vyobraznou, ale ne s rubovou částí. Tak ji teď přináším s pěkným znakem C, podle kterého ji Linné pojmenoval .Základní údaje o motýlu jsou uvedeny v předchozím článku.Pod perexem bude další fotka, ale i zajímavý článek z časopisu Epocha 11/06. Doufám, že nebudu autory popoháněn k soudu.
Celý článek »
Tento snímek je hra. Topím se v hmyzu, pavoucích, zapadajích sluncích a chystám na zimu něco jiného. Obrysový akt, černé makro, abstrakce, neznámé obrazce, portréty, glamour. Tak to je taková zkouška. :-)Bob
Okáče ječmínkového již máme na blogu. Je třeba si jen připomenout dvojí druh zabarvení šupin na křídlech. První vzniká lomem světla v příčných žebírkách a podélných trámečcích. Po kápnutí alkoholu nebo chloroformu na křídlo se objeví původní žlutohnědé barvivo. Zbarvení jiných druhů motýlů je způsobeno chemicky melaninem a barevnými pteriny. Dlouhým působením světla tyto barvy vyblednou, což je problém u dlouhodobě vystavených sbírek světlu. Tímto problémem jsme se již části zabývali u okáče bojínkového.
Tento motýlek je ve střední Evropě jediným zástupcem čledi pestrobarvcovitých. Na internetu jsem si všiml drobné chyby, kdy je mnohdy uváděn do stejné čeledi jako otakárci, ale není tomu tak. Ve skutečnosti zástupci těchto krasavců žijí především ve střední a jižní Americe. U nás je místy hojný, často se vyskytuje poblíž mravenišť, ale myrmekofilie není známa. Zastihneme jej na okrajích lesů, často na křovinatých stráních, dle mého pozorování se nevyhýbá ani podmáčeným půdám.
Celý článek »
