Samice tohoto sarančete je u nás lokálně a místy dosti hojné. Jedinci maji většinu krátká křídla, samičky do červena, makropterní příbuzní (schopni létat) mají křídla 14-17 mm. Obývá vlhké i suché biotopy.

Broumov, 12.7.2006

Chrám sv. Jakuba v Levoči se mi podařilo navštívit za velice špatného počasí, navíc uvnitř je zákaz fotografování, takže promiňte kvalitu fotek. Vážné zájemce odkazuji na webovou stránku Chrám svatého Jakuba, kde je navíc nesmírné množství poutavých informací.

Město se postupně od 13. století vyvinulo v nejvýznamnější sídlo spišského regionu. Nejcennějším objektem historického jádra města je kostel sv. Jakuba, který byl stavebně dokončený v roce 1400. Hlavní oltář je z dílny řezbáře Mistra Pavla z Levoče z let 1508-1517.Ovšem kromě gotického oltáře jsou národní památkou i monstrance, kalichy a další bohoslužebné předměty zdobené emailovým a tepaným dekorem, vykládané drahokamy a českými granáty Jana Szilassyho.

Vlastní oltář má výšku 18,62 m a je nejvyšším gotickým dřevěným oltářem na světě. O řezbáři samotném není mnoho dochovaných informací. Ví se, že byl trvale usedlý v Levoči, byl ženatý a měl dceru Margitu.

Velmi dobře zachovalý interiér chrámu je vlastně muzeem středověkého sakrálního umění.

Na závěr tohoto krátkého článku nelze zapomenout na restaurátory bratry Kotrbovy, kteří mají velkou zásluhu na dnešní podobě výzdoby.

Levoča, 30.5.2006

Hadinec obecný asi všichni známe ze strání a suchých mezí, existuje ale několik užitečných dalších informací. Jedná se o dobrou medonosnou rostlinu, tyčinky a blizny jsou červené. Tyčinky jsou obvykle esovitě prohnuté a slouží k zachycení letícího hmyzu.. Je rozšířený v celé Evropě, k nám se dostal již v předhistorické době.

Název vznikl proto, že se kdysi jeho kořen používal proti uštknutí hadem.

Čeleď borákovitých, Litovel, 13.7.2006

Jednoletá plevelnatá bylina všude přítomná, patřící do prvosenkovitých. Je vysoká kolem 30 cm, roste často na polích a úhorech. Zapleveluje hlavně obilniny a okopaniny především v prořídlých porostech.

Lidové léčitelství: obsahuje glykosidy, anagalisaponin, sapotoxin a enzym primaverasin. Užívá se při zástavě krvácení, dále při průjmech, svědění a nehojících se ranách. Podává se buď ve formě odvaru nebo tinktury. Při dlouhododobém používání má mírně jedovaté účinky.

Vzácných květin jsem měli dost, občas je třeba ukázat i nějakou, která roste hojně v přírodě. Černohlávek je nižší, vytrvalá bylina rostoucí v lesích, na stráních i suťoviscích. Je zajímavé, že čím víc se kosí, tím více roste. Dříve se používal k léčivým účelům, sloužil především při zánětech ústní dutiny a paradentoze. Slavný bylinkář Mattioli jej dokonce nazval “boží spásou” (viz Mattioliho herbář).

Patří do čeledi hluchavkovitých, Český Krumlov, 16.7.2006