Dlouhou dobu se zabývám střelbou z kuší a luků, tento článek berte jako krátký vstup do této problematiky. Postupně si probereme jednotlivé zbraně, šípy, hroty, tětivy, proplujeme nebezpečným úskalím nechtěného poranění při střelbě, snad se mi podaří natočit instruktážní video zacházení s těmito zbraněmi, mrkneme se na terče, údržbu tětiv a eventuelně vlastní výrobu šipek.
Mou první kuší je od roku 1992 Panzer II. Magnum anglické firmy Barnett s napínací silou 150 liber. K jejímu uvedení do provozu se váže následná úsměvná historka: po jejím složení jsem zjistil, že má svalová síla nestačí na napnutí tětivy. Ať jsem se snažil, jak jsem mohl (nejen já), nešlo to. Chybělo mi napínací zařízení typu “kozí noha”, třmen nebo popruh, které jsou všeobecně doporučované. Na kuši jsem ale vyzrál tím, že jsem pokácel malý stromek, jeho pařízek upravil do tvaru vidlice, do které jsem kuši nasunul a s pomocí nohou celý mechanismus napnul. Jako terč na první ránu jsem použil slamník. Po správném zaměření jsem vystřelil a speciální šíp s uhlíkovým povrchem a drahým hrotem si to prosvištěl slamníkem a pokud se někde nezastavil, tak letí doposud.
Z toho plyne následující: nikdy nepodceňuj nebezpečí střelby, i sportovní kuše je smrtelná zbraň. Dále dbej na pomůcky při napínání tětivy (třmen, kozí noha, popruh), neporušenost tětivy a použij vhodný druh terče.
Celý článek »
První opravdu zimní sobotu jsem se rozhodl otestovat mou zimní výbavu, nový fotoaparát, a zdolal jsem jeden z nejvýše položených skalních hradů v naší republice. Počasí bylo špatné, vánice profukovala lesem, všude spousta sněhu a to mi vyhovovalo. Následující fotografie vypadají černobíle, ale jsou barevné. Tak šedivě svět opravdu vypadal a já jsem nestačil ve vichru a sněžení čistit optiku objektivu.
Zřícenina hradu Kobrštejn se nachází blízko Jeseníku nad Rejvízem se známými rašeliništními jezírky v nadmořské výšce 912 m.n.m. Moc zmínek o něm není: byl založen ve 13. století jako gotický hrad vratislavských biskupů sloužící k ochraně dolů kolem Zlatých Hor a zemské cesty spojující Zlaté Hory s Vrbnem. Již v 15. století je z něj zřícenina, v současné době je zachováno pouze torzo hradního paláce na skále. Šíři příkopu kolem je možno odhadnout na 15-30 m. První písemná zmínka je z roku 1687 ve Zlatohorském urbáři ( to je úřední kniha vedená pro účely ekonomické rozvahy), je uváděn jako pustý.
Na horním snímku (tady je možno rozeznat, že je barevný) je strmý výstup k vlastnímu hradu se sněhovou nadílkou.
Krb na posledním snímku mne zachránil před prvním zmrznutím tuto sezonu a já jsem mohl pokračovat ve své dobrodružné cestě dál.
Kobrštejn u Rejvízu, 4.11.2006 :-) Bob
Litovel je pěkné městečko se zhruba 10 000 obyvateli, leží poblíž hanácké metropole Olomouc. Založil jej pravděpodobně Přemysl Otakar II. v polovině 13 století.
V létě navečer jsem tímto místem projížděl a samozřejmě jsem neodolal fotografování. Celkový stav města nemohu posoudit, večer je vše jiné a v tomto roce jej stíhala rána za ránou (povodeň, smršť), ale je fotogenické. O jeho rázu svědčí i neoficiální pojmenování “Hanácké Benátky”, leží totiž na šesti ramenech řeky Moravy.
Na prvním snímku je Gymnázium Jana Opletala, novorenesanční budovu navrhl začátkem minulého století profesor české techniky v Brně J.Bertl.
Je nutné se zmínit i o kamenném mostě, který je nejstarší na Moravě a třetí nejstarší v České republice, postaven byl v roce 1592.
Celý článek »
Tuto housenku jsem nafotil v létě na větší mýtině, patří některému z druhů vřetenušek Po přezimování žije do května na vikvovitých rostlinách, někdy přezimuje i dvakrát.
Jeseníky - Pomezí, 22.6.2006 :-) Bob
Jen v tmavém příšeří plném dusivého pachu a hniloby, pod hustým příkrovem tvořeným listím kapradí, je možné naleznout podobný výjev. Meta podzimní na lovu. Ani jeden paprsek slunce neosvítí tuto scénu. Brrr. Při fotografování jsem byl připraven na rychlý ústup, co kdyby náhodou…
Článek si čtěte v noci, při zhasnutém světle a seřízeném monitoru, vychutnejte si ponurou atmosféru lovu bez slitování.
Kouty nad Desnou, Jeseníky, 10.9.2006 :-) Bob
