Tato pestřenka patří mezi nejrozšířenější zástupce rodu pestřenek. Můžeme ji nalézt od jara až do podzimu, samička i sameček se mírně liší kresbou. Dospělí jedinci vyhledávají nejrůznější rozkvetlé rostliny podél cest, na lesních okrajích i zahradách. Larvy jsou dravé, živí se především mšicemi, čímž vytváří jejich přirozené regulátory. Je rozšířená na většině kontinentů.
Na fotografii určitě letí vstříc dobrodružství, které vám přeji také, čtenáři tohoto blogu. A s touto petřenkou jsme se mohli setkat na blogu před více než rokem v článku, kde jsem popisoval můj vztah k cigaretám: Kouření-kreativní prvek fotografa .

Potštejn, 24.6.2006 :-) Bob

Tohoto pěkného brouka, patřícího do čeledi kovaříkovitých (Elateridae), jsem našel začátkem léta kousek od mého srubu (jak vypadá, můžete vidět v článcích Letní pozvánka k Bobovi z fotoblogu a Zimní pozvánka k Bobovi z fotoblogu v rubrice Úvahy a nezařazené).
Dosahuje délky do 12 mm, vyskytuje se v časném létě. Informace jsou zde poněkud skoupé, uvedeme si alespoň něco o čeledi, kam patří.
Kovaříkovití (Elateridae) zahrnuje u nás asi 140 druhů brouků. Část z nich může škodit na zemědělských rostlinách. Vyznačují se zvláštním mechanismem na spodní části těla, pomocí kterého mohou z polohy na zádech vyskočit a otočit se na nohy. Je to součást únikové reakce brouků, jiné čeledi například zůstanou nehybně v poloze na zádech.
Larvy této čeledi se nazývají “drátovci”, některé jsou býložravé, jiné dravé.

Jeseníky - Pomezí, 18.6.2006 :-) Bob

Jaterník trojlaločný (je znám také pod názvem jaterník podléška) patří do čeledi pryskyřníkovitých. Tato drobná, pěkná květina kvete v březnu a dubnu na vlhkých stanovištích, dosti častá v lesích a hájích. Její semena pomáhají rozšiřovat mravenci.
Toxikologie: obsahuje protoanemonin, flavonoidy, saponin a další látky, je mírně jedovatá. V současné době se flavonoidy (synteticky vyráběné) používají v léčbě jaterních onemocnění.

Jeseníky - Písečná, 18.3.2007 :-) Bob

Na snímku se díváme na pokoutníka tmavého (Tegenaria atrica). K vlastnímu pavouku se ještě vrátím, teď se chci zmínit o mém novém fotoaparátu Canon EOS 30D.  Pravidelně (pokud není sníh :-)) vyrážím do přírody a v batohu mám již zmíněný fotoaparát, objektiv Canon 100/2.8 USM Macro a kruhový makroblesk MR-14EX. Váha tohoto skromného vybavení mnohonásobně přesahuje můj předchozí Olympus SP-500, většina snímků je rozmazaných buď zcela, nebo jsou lehce mázlé zřejmě pohybem zrcátka. No a ty zbylé mají špatnou expozici, pozadí nebo kompozici. Z toho je vidět, že přechod z kompaktu na zrcadlovku není zcela bez problémů. Každý den se ale podívám k Matouši Mihaličkovi, Pavlu Krásenskému, Silvestru Szabó a všem dalším, kteří fotí zrcadlovkou a musím konstatovat, že chyba je v fotografovi. A tak trénuji dál.

Jeseníky - Zlaté jezero, 18.3.2007 :-) Bob

Larvěnka obrovská představuje největšího a pro naše oči i nejhojnějšího zástupce chvostoskoků u nás z celkového počtu kolem 300 druhů. Přiznám se, dokud jsem nevyfotil stínku jako představitele korýšů a tohoto velkého chvostoskoka, moc jsem je pod kameny nerozlišoval.
Larvěnka dosahuje velikosti až 9 mm a žije na povrchu půdy nebo v její svrchní vrstvě, občas ji můžeme najít i pod kameny. Je velmi citlivá na vyschnutí, v teplém letním období ji nenajdeme. Nevidí, orientuje se hmatem a vnímáním chemických látek, receptory jsou uloženy na vícečlánkových tykadlech. Živí se hlavně tlejícími rostlinnými látkami, ale i sáním z části rostlin a hub. Patří mezi tvůrce humusu.
Při ohrožení může na kratší vzdálenost vyskočit pomocí vidlice složené na břišní straně těla, další obranou před nepřáteli je vylučování různých chemických látek. O tom ale někdy příště.

Jeseníky - Písečná, 18.3.2007 :-) Bob