Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Prvosenka vyšší (Primula elatior, Linné)

Primula elatior (prvosenka vyšší)

Před pár dny jsem se zabýval prvosenkami, které rostou v mém okolí. Samozřejmě jsem nepočítal šlechtěné druhy v zahradách a došel k názoru, že nacházím pouze prvosenku vyšší. Pohroužil jsem se do studia literatury a našel prvosenku vyšší, jarní, nejmenší, bezlodyžnou a pomoučenou (mimo jiné). Nejmenší a bezlodyžná jsou vzácné, pomoučenou jsem fotografoval loni na Slovenském ráji (odkaz uvádím zde)  a jaké jsou tedy rozdíly mezi prvními dvěma?
Prvosenka vyšší se vyskytuje především na vlhkých, zastíněných místech v listnatých a smíšených lesích, vystupuje do vyšších horských poloh. Listy jsou v přízemní růžici, žluté květy mají rozestátý lem s úzkým, válcovitým kalichem a nevoní.
Prvosenka jarní roste na suchých, osluněných loukách, je teplomilná. Vonící květy mají zvonkovitý tvar s širším kalichem, listy jsou také v přízemní růžici.

Takže po prvosence jarní se budu muset poohlédnout jinde.

Jeseník - lázně, 30.3.2007 :-) Bob

Cedivka podkorní (Amaurobius fenestralis, Ström 1768)

Cedivka podkorní

Cedivka podkorní patří mezi kribelátní pavouky ( o kribelu jsme již psali). Samička dosahuje délky 9 mm, sameček je o něco menší. Hlavohruď je tmavě zbarvená, na zadečku se vyskytuje zřetelná černá, dozadu se rozšiřující skvrna. Vyskytuje se v celé střední Evropě, je dosti hojná. Nejčastěji ji můžeme nalézt na jaře a v časném létě pod kameny, kůrou mrtvých stromů a ve skalních štěrbinách. Lapací pavučina tvoří rourku v nějakém úkrytu, směrem ven se rozšiřuje v nálevku.

Cedivka podkorní

Přezimující jedinci jsou již dospělí, páří se na jaře. Před kladením vajíček samička upřede komůrku, která je ze všech stran uzavřená. Svá mláďata krmí, po smrti jim slouží jako doplňková potrava.
Při tvorbě těchto fotografií trénuji se svým novým vybavením, kromě Canonu EOS 30D prodělávají zatěžkávací zkoušku úhlový hledáček a kruhový makroblesk. K tomuto příslušenství se vrátím v některém z nejbližších článků.

Jeseníky - lázně, 30.3.2007 :-) Bob

Černorosol bukový (Exidia plana)

Černorosol bukový

Poslední měsíce jsem si začal všímat v lese zvláštní černé houby, která rostla především na pokácených listnatých stromech. Jedná se o nejedlý černorosol bukový, patřící do stopkovýtrusných hub. Je možno jej nalézt od jara až do podzimu, plodnici má zbarvenou do černa.  Podobná houba je například černorosol uťatý (Exidia truncata). 
Černorosol bukový jsem vyfotil na stejném místě i po devíti dnech, jak je vidět na dalším snímku.

Celý článek »

Zřícenina hradu Cimburk - Městečko Trnávka

Hrad Cimburk

Jedna z mých letošních cest vedla na pěknou zříceninu hradu u Městečka Trnávka. Protože bylo pěkné počasí, fotil jsem cestou pavouky, motýly, květiny, zkoušel makroobjektiv, blesk a úhlový hledáček. Na vlastní hrad jsem se dostal tak zabahněný a špinavý, že jsem se pro jistotu skrýval před lidmi a dobře splýval s prostředím.
Hrad byl založen pány z Lipnice, prvním připomínaným majitelem byl v listině z roku 1308 Bernard z Cimburka.
Celý článek »

Rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys, Linné)

Veronica chamaedrys (rozrazil rezekvítek)

Tato jarní rostlinka patří do čeledi krtičníkovitých (Scrophulariaceae). Kvete v březnu až květnu modrými květy, listy jsou vstřícné, ozubené. Vyskytuje se především v suchých dubových lesích, na okraji houštin. Druhový název chamaedrys má základ v řečtině a znamená “přízemní dub”. Rostlina obdržela tento název pro podobnost svých listů s listy dubu.
V lidovém léčitelství se používají příbuzné rostliny rozrazil lékařský (Veronica officinalis) a rozrazil potoční (Veronica beccabunga).  Využívá se natě, která působí v čajových směsích na snížení cholesterolu a zvýšení močopudnosti.

Městečko Trnávka , 25.3.2006 :-) Bob

« Starší články   Novější články »