Společně s vosou útočnou (Vespula germanica) patří tato vosa k nehojnějším a nejznámějším u nás.  Oba druhy se dají nejspíše poznat podle kresby na čelním štítku.
Hnízdí v podzemních prostorách, například v lesích, na travnatých svazích, podél břehů vod a cest, méně často v dutinách nad zemí. Začátkem jara se probouzí přezimující královna, která si vyhlédne místo pro budoucí hnízdo. To také začne sama stavět a klást vajíčka. Počátkem června se líhnou první dělnice, které přebírají povinnosti královny s vyjímkou kladení vajíček. Na podzim hnízdo postupně vymírá a přezimují oplozené samičky, které zaslézají do škvír v kůlnách, podstřešních prostorech a jinde.
Vosa obecná je dobrý letec, létá v horizontální poloze, dokáže i let kolmo vzhůru a dozadu. Živí se především hmyzem, nejčastější složkou její potravy jsou mouchy. Ty usmrtí kusadly, občas použije i žihadlo, ovšem neloví kořist za letu, ale pomalu lezoucí jedince. Další složku její potravy představuje nektar z květů a sladké šťávy.
K jedu blanokřídlých se dostaneme v některém z příštích článků.

Jeseníky - Pomezí, 15.4.2007 :-) Bob

Toto je, vážení čtenáři, velice zajímavý tvor. Musím se přiznat, že jsem jej v přírodě objevil poprvé a to pod odvaleným kamenem.
Plošík větší patří společně s plošíkem menším, který se u nás taky vyskytuje, mezi sekáče. Moc se mu ale nepodobá. U nás žije především na vápencích a vyskytuje se celoročně, ovšem je ho možné nalézt i v lesích, mokřadech a na písčitých půdách. Je to specialisovaný predátor ulitových plžů. Proniká až do zadních závitů jejich schránky a plže sní, aniž by poškodil ulitu.

Jeseníky - Pomezí, 6.4.2007 :-) Bob

Na rozdíl od loňského roku se letos snažím publikovat fotografie z přírody co nejdříve po vyfotografování, abychom měli i přehled, co je možné v danou dobu vidět. Vzhledem k podhorské poloze je ale u nás časový skluz oproti nížině minimálně o 14 dní.
Dnes na toulce jsem potkal tento kopulující pár mrchožroutů. Informace o něm jsou již na blogu tady. Co mne zajímalo, jsou tykadla. Mají zřetelnou čtyřčlennou paličku na konci a minimálně jsou sídlem čichu a hmatu (to platí všeobecně pro brouky).
Vše jsem si vyfotil a opětovně získal další zkušenosti s novou fotografickou výbavou.

Jeseník - lázně, 13.4.2007 :-) Bob

S touto poměrně častou rostlinkou z čeledi lomikámenovitých se můžeme setkat od nížin, ale hlavně ve středních polohách, v dubnu až červnu. Upřednostňuje vlhká místa, častá je například na prameništích, podél potoků a řek. Je rozšířená po celé Evropě, v současné době nemám zprávy o jejím používání v léčitelství.
Pokud se na ni podíváte blíž, tak její lodyžní lístky rostou střídavě. Schválně se na ně podívejte na svých toulkách přírodou. Pokud by se vám stalo, že narazíte na lodyžní listy rostoucí vstřícně, proti sobě, tak se díváte na podstatně vzácnější mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium). A tím si můžete pěkně krátit své odpočívání u jarních pramenů. Jsem zvědavý, kdo mi ohlásí první nález tohoto vzácnějšího mokrýše.

Hanušovice, Jeseníky, 7.4.2007 :-) Bob

Vše přikrývá noc a tulák si hledá místo ke spánku. Věnováno čarodějce Okinom.

Někde a někdy :-) Bob