Bližší informace o dvoukřídlém hmyzu jsou zde.
   Jednou na jaře jsem se vypravil prokutat kvetoucí přírodu na Pálavě na jižní Moravě. Stavil jsem se u vody pod kopci a nestačil se divit. Všude se vyskytovala obrovská hejna pakomárů, prodíral jsem se jimi, odháněl je máváním rukou, tlučením košilí, rychlým během, ale nic nepomohlo. Byli všude. Na chvíli jsem si odpočinul u rybářských chatek na břehu pálavských jezer, štvanice na mě ovšem pokračovala dále a pálící slunce jen zvyšovalo moji touhu utéct. Hejna pakomárů se zdvíhala s každým krokem a já netuším, jak tam mohou lidé přežívat a lovit ryby. Budiž pochváleny hory, příjemný chládek, vůně jehličí, palouky s bublajícím potůčkem, víly, elfové, trpaslíci a občasný výskyt mouchy. 
   Pakomár kouřový je dlouhý kolem 10 mm, vyskytuje se u různých vod. Sám  mám zkušenosti, že je ho nejvíce v nížinách a v teple. Dospělí komáři žijí pouze několik hodin až dní, samečci vytvářejí obrovské roje, do kterých vlétají samičky a páří se (odtud asi lidové rčení “komáři se žení”). Jejich ústní ústrojí je zakrnělé, nepřijímají potravu (přímo neškodí lidem,nesají jejich krev), délka křídel je kratší než délka těla. Larvy žijí delší dobu, jsou významnou potravou vodních tvorů.
   Jen tak na okraj: na Pálavě u Dolních Věstonicích se našla soška “Věstonické Venuše“. Zřejmě tehdy pakomáři na této lokalitě nebyli, protože jinak by byla zahalena do plátna stejně jako mumie v Egyptě.

Pálavská jezera, 28.4.2007 :-) Bob
  

   Bližší informace o broucích jsou zde.
   Tento brouk z čeledi vrubounovitých je dlouhý kolem 12 milimetrů, u nás žije hlavně v teplejších oblastech. Najít jej můžeme v denních hodinách na květech, kde okusuje tyčinky a oddává se nejrůznějším kratochvílím.

Osoblažsko, 24.5.2008 :-) Bob

   Začal jsem psát článek o zapadajícím slunci, strašné zimě, kdy fotoaparát odmítá pracovat, sněžnice se zlehka zabořují do zmrzlého sněhu, zapalovač nevydá jiskru a jen zápalky zachrání dobrodruha. A v tom - vše je jinak.
   Myšlenky se mi zatoulaly k mému kamarádovi Lukáši Konečnému.
   Nedávno vyšla kniha, na které se spolupodílel fotografiemi. Listuji stránkami a vzpomínám na chvíle, které jsme společně strávili.

   Půjčil jsem mu moji výbavu na makrofotografii a držím palce, ať se daří.
   A já si budu fotit jen tak.

   Ale to byla strašná zima.

Rejvíz, 26.12.2007 :-) Bob

   Bližší informace o řádu ploštic jsou zde.
   Jak jsem psal v minulém článku, vyfotil jsem mladé dravce, o kterých toho málo vím, ale znám je. Zřejmě se jedná o mladé lovčice z řádu ploštic, které si pochutnávají na mrtvolce (dle mého názoru ji nemohly ulovit, takže zastávají funkci mrchožroutů, stejně jako supi).
   Lovčice (Nabis rugosus, Nabis ferosus a další) patří k dravým plošticím, které napadají jiný hmyz v době svého života. Larvy se vyvíjí rychle a některé druhy se mohou podobat mravencům.
   Při kontaktu s člověkem jej dokáže bodnout, ale je to pouze obrana.
   Za inspiraci a popud k dalšímu hloubání děkuji Tomovi.

Hrčava u Slovenska, 2.8.2008, :-) Bob

   Záhada, to je výstižný název článku. Neboť co jsem vyfotil, to neznám. V červnu loňského roku jsem na listu narazil na tyto záhadné tvory, jak si pochutnávají na mouše. Pátral jsem v paměti i knihách, protože vím, že jsem již na ně již narazil, ale marně.

   Třeba mi někdo z laskavých čtenářů pomůže a já budu moci přeřadit článek z kategorie “Jiní živí” do některé přesnější rubriky.
   Dne 13.2.2009 mohu opravit článek. Při dalším zkoumání jsem došel k názoru, že se jedná o nymfy ploštic z čeledi lovčic (Nabidae), jak popisuji v dalším článku. Biolog Jan Máca je zařadil do čeledi klopuškovitých (Miridae). Děkuji mu a pro nás,  amatéry, je důležité, že se jedná o nymfy ploštic, a já, Bob, tvrdím, že se díváme do jejich talíře. 
  
   Kouty nad Desnou, 20.6.2008 :-) Bob