Bližší informace o vážkách jsou zde.
   Tato vážka patří mezi naše hojné druhy koncem léta. Délka těla je kolem 40 mm, rozpětí křídel až 55 mm. Zadeček může být nahnědlý až červený, nohy černé se zevními žlutými pruhy. Samička klade vajíčka do vlhké půdy nebo vody až do konce října, larvy dospívají další rok na jaře.
   Vážka mi ale dala. Narazil jsem na ni, když se vyhřívala na kameni. Slunce stálo poměrně nízko nad obzorem a můj stín sahal až za horizont. Vyfotil jsem ji tedy zezadu a pokoušel se ji obejít tak, aby ji nevyplašil stín. Ale kdepak. Sotva jsem začal dělat úhybný manévr zmizela a i přes mé nehnuté čekání se již neobjevila.
   Záměna v determinaci by byla možná za vážku žíhanou (Sympetrum striolatum) a já děkuji Lukáši Konečnému za radu.

Horní Hoštice, 3.10.2009 :-) Bob

   Na jaře jsem prozkoumával Železné hory, ovšem po cestě jsem neopomenul navštívit tento pěkný most ve městě Litovel. 
   A proč? Je to nejstarší dochovalý kamenný most na Moravě a třetí nejstarší v Česku (po Karlově mostě v Praze a kamenném mostě v Písku).
   Překlenuje jedno z šesti ramen řeky Moravy v Litovli, první zmínka o něm je z roku 1592. Je tvořen šesti půlkruhovými oblouky a ozdoben sochou sv. Jana Nepomuckého z dílny sochaře Jana Sturmera.
   Částečnou rekonstrukcí prošel v roce 1931, ovšem k největšímu poškození došlo při povodních v červenci 1997. Jeho celková rekonstrukce trvala do roku 1999 a takhle vypadá teď.

   O Litovli jsem již psal a článek je zde.

Litovel, 1.5.2009 :-) Bob

   Bližší informace o plošticích jsou zde.
   Tato plošice (latinsky někdy uváděná jako Graphosoma lineatum) je dlouhá do 12 mm a charakterisuje ji červené a černé pruhování. Vyskytuje se na území celé naší republiky až do podhorských oblastí.Páření této ploštice trvá poměrně dlouho a larvy se postupně vyvíjí nedokonalou proměnou, během svého vývoje se čím dál tím více podobají dospělému imagu. Jen zabarvení je trochu jiné, jak je vidět na prvním obrázku.

   Žije na květech miříkovitých rostlin, bodcem nabodává rostliny a živí se jejich štávou, někdy ovšem může lovit i larvy hmyzu.

Horní Hoštice, 3.10.2009 ,-) Bob

   O hradu je první zmínka z roku 1318. Jeho zakladatelem byl Ojíř z Košumberka. Přestavbu z původně gotického hradu zajistil v 15. století Diviš Slavata z Chlumu. K Slavatům se váže tato pověst.

Celý článek »

   Všeobecné informace o pavoukovcích jsou zde.
   S metou jsme se již mohli setkat na mém blogu vícekrát. Společně s křižáky a plachetnatkami patří mezi naše nejhojnější pavouky, které můžeme vidět na podzim.
   Délka těla tohoto pavouka je do 10 mm, ale jsou i jedinci větší. Období dospělosti má od srpna do října,  můžeme jej najít především na okrajích lesů, v remízcích a zahradách. Loví do sítí, které jsou charakteristické prázdným okénkem ve středu sítě.
   Před pár lety jsem fotil pavouky v předhůří Jeseníků. Nasoukal jsem se pod kapradí, u oka držel fotoaparát a hleděl na strašidelné scény. Jak z hororu. Meta a její kořist. Při fotografování podobných scén se výborně osvědčí výklopný a otočný displej.
   Na mých toulkách přírodou mám nejraději klid. Svalit se do trávy, pozorovat oblohu, nakouknout do trávy, občas líně pohnout rukou a přemýšlet, proč vlastně tak spěchám.

Horní Hoštice, 4.10.2009 :-) Bob