Další informace o broucích jsou zde.
   Tento druh je rozšířený v nížinách po celém území naší republiky. Je velký do 10mm, rozšířená hruď kryje prakticky celou hlavu. Žije společně se svojí larvou především na hvězdnicovitých rostlinách, které okusuje.

Horní Lomná, 6.6.2010 :-) Bob

   Bližší informace o broucích jsou zde.
   Kovařík zelený (někdy je nazvaný i “horský”) je brouk dlouhý kolem 18 mm. Vyskytuje se především v podhorských a horských oblastech na loukách a okrajích lesů na jaře a v časném létě. Na fotografii je sameček,  pro kterého jsou typická hřebenitá tykadla, u samičky jsou pilovitá.
   A jak je to s létáním brouků? Kovaříkovi jsem se asi znelíbil a začal se chystat k odletu.

   Pro malé čtenáře: brouci mají dva páry křídel. První jsou krovky, které jsou kožovité a různě zbarvené. Druhé, uložené pod krovkami, jsou blanité s žilnatinou. A na fotografiích můžete dobře vidět, jak se brouk chystá ke startu.

   Pro fotografy: málo čtu manuál. V současné době fotografuji aparátem  Canon EOS 50D  a v té rychlosti jsem si nevzpomněl, jak přepnout přístroj na sériové snímání. Tak jsem jenom mačkal spoušť a snažil se ho stabilizovat v rukách. Nadechl jsem se a “zcepeněl”. To je můj výraz pro stabilizaci těla a rukou.

   Kovařík mi nakonec frnknul, já sedím v křesle s fotografickým manuálem a vzpomínám.

   Horní Lomná, 15.5.2010 :-) Bob

   Bližší informace o broucích jsou zde.
   Mandelinky můžeme najít na celém světě, některé druhy patří mezi obávané škůdce, jako například mandelinka bramborová. V Česku žije kolem 500 druhů této čeledi a mandelinka topolová určitě nepatří mezi ty, kteří by nám výrazně ubližovali.
   Brouk se vyskytuje v celé Evropě i jinde na severní polokouli. Je velký kolem 11 mm, můžeme jej najít především na topolech a vrbách. Samička klade na jaře vajíčka na listy (všeobecně uváděná informace), z nich se líhnou larvy, pak se přemění v kukly a nakonec v dospělé brouky. Čili se jedná o proměnu dokonalou. Dospělci i larvy se živí listím zmíněných stromů. Od ostatních druhů se odlišuje tmavou skvrnou na konci krovek.
  Ale jak vidíte z fotek, nic neplatí absolutně. Tato samička mandelinky si kladla hromádky vajíček na větev. Dlouho jsem ji pozoroval a došel jsem k názoru: napřed si ošahala místo na kladení pomocí zadečku, snad na něj vypustila nějaké “lepidlo” a potom začala klást vajíčka. Vytvořila vždy shluk asi 15-ti vajíček, poté se posunula dál a pokračovala v činnosti. Po nakladení asi třiceti potomků jsem ji musel opustit a ptám se: “Kde v tom malém tělíčku byly schované?”

Horní Lomná, 15.5.2010 :-) Bob

   Bližší informace o kobylkách a sarančatech jsou zde.
   Toulal jsem se nad Horní Lomnou v Beskydech, přemýšlel o písničkách Jaromíra Nohavicy, který je odsud jen kousek a díval se na kobylky, které mi odskakovaly z listů.
   Jednalo se o nymfy kobylky obecné, která je častější v horských oblastech. Rády pozorují okolí z listů a okamžitě odskakují při vyplašení. Jejich délka je kolem 8 mm.

Horní Lomná, 15.5.2010 :-) Bob

   Bližší informace o dvoukřídlém hmyzu jsou zde.
   To je ale zajímavý název - vrtule. Tato drobná muška patří do čeledi vrtulovitých (Tephritidae), takže je to vrtule. V literatuře ani na internetu o ní není moc zmínek, takže co já vím z pozorování: vyskytuje se na jaře, její velikost je kolem 5 mm a zřejmě nepatří mezi naše škůdce na plodinách. Má pěkně zbarvená křídla, která  mohou být vodítkem k určení.

    Vrtule jsou drobné mušky s výrazným zbarvením křídel i těla, které pomáhá v určování. Samičky mají dlouhé kladélko, kterým kladou vajíčka do rostlin a plodů. Vylíhlé larvy pak vyjídají vnitřek plodů, květů nebo listů, některé druhy vytvářejí hálky.
    U nás žije kolem 130 druhů. Například vrtule třešňová může být problematickým škůdcem, samička klade vajíčka do třešní, ty jsou pak vyžírány z vnitřku larvami. Ta se na zimu zakuklí v zemi a v dalším roce pokračuje nový cyklus.

Beskydy - Horní Lomná, 15.5.2010 :-) Bob