Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Nedostupnost

Na přechodnou dobu jsem mimo internet. Někdy kolem Vánoc se dostupnost zlepší a začnu znovu psát. Už se těším.
:-) Bob

Broumovské stěny - Police nad Metují

Police nad Metují

   Další zážitky z mého putování po zeměkouli jsou zde a tady.
   Málokdy se mi dostane nějaké městečko pod kůži, ale Polici nad Metují se to podařilo. A já nevím proč. V jednom penzionu jsme s Miriam měli hlavní stan při putování po Broumovských stěnách s Honzou Moravcem (Netopejrem) a já jsem se sem vždy rád vracel večer zpátky. Snad proto, že jsem byl enormně unavený, na náměstí skočil pro vodu a byl jsem fascinován třemi zážitky( to je ovšem nesprávný výraz).
   Police nad Metují je malé městečko, snad má 10 000 obyvatel, počet jsem nezkoumal. Takže k mým zážitkům:
   Radnice: je na horním snímku a vytváří dominantu náměstíčka. Byla postavena v roce 1718 jasko soukromé sídlo kláštěrního inspektora. V roce 1740 ji koupilo město od opata Benna II. za účelem umístění radnice. Ovšem budova v roce 1842 vyhořela a původní cibulovitá věž byla v roce 1876 nahrazena novou osmibokou věží ve stylu tudorovské gotiky. Rád jsem seděl na lavce na náměstí, mhouřil oči do večerní oblohy a koukal na věžičku.

   Pramen Julinka: večer po putování ve skalách jsem nechodil do Lidlu na nákup velkého množství vody, ale prostě jsem si ji načepoval na náměstí.

Police nad Metují

Celý článek »

Motýlovec jižní (Palpares libelluloides, Linné 1764)

Palpares libelluloides (motýlovec jižní)

   Bližší informace o síťokřídlých jsou zde.
   Motýlovec patří do řádu síťokřídlých, čeledi mravkolvovitých. Je velký denní druh se skvrnitými křídly, místy se vyskytuje v jižní Evropě a Středozemí. Sameček má na konci zadečku uchopovací klíšťky, připomínající štěty škvorů.
   Všeobecně u mravkolvovitých klade samička vajíčka do písku nebo půdy. Larvy se živí hmyzem a pavouky.

Palpares libelluloides (motýlovec jižní)

Řecký ostrov Rhodos - červen 2012, :-) Bob

Vosa Polistes olivaceus (De Geer 1771)

vosa Polistes olivaceus

   Bližší informace o blanokřídlém hmyzu jsou zde.
   Tak tohoto zástupce vos by jste v naší přírodě marně hledali. Fotil jsem ji na ostrově Mauritius a snímek dlouho ležel v archivu, protože jsem jej nebyl schopen určit. Až při hledání sršně na webu Biolib jsem na její fotografii náhodně narazil a  hned jsem si byl jistý s druhovým určením.
   Vyskytuje se v Asii, dorůstá délky kolem 24 mm a její život je podobný sršním i vosám u nás. Staví si hnízdo o počtu kolem 60-100 jedinců, nevyhýbá se blízkosti lidských obydlí. Za potravu ji slouží především drobnýá hmyz, ale i housenky, kobylky a vážky.
   Při fotografování si domorodci klepali na čelo, jestli nejsem blázen. Prý dochází často k napadením a žihadla jsou značně bolestivá. Ale tento názor nesdílím, fotografování jsem přežil bez jakéhokoliv útoku.

vosa Polistes olivaceus

Ostrov Mauritius, březen 2010 :-) Bob
  

Sršeň obecná (Vespa crabro, Linné 1758)

Vespa crabro (sršeň obecná)

   Bližší informace o blanokřídlém hmyzu a další fotografie jsou zde.
   Sršeň obecná je naše největší sociální vosa. U nás se vyskytuje ve dvou barevných formách, dosahuje délky kolem 25 mm. Královna na jaře zakládá hnízdo v okolí místa, kde přezimovala, o larvy se po svém vylíhnutí starají dělnice.
   Sršeň je dravec a loví nejrůznější hmyz, především mouchy, živí se ale i nektarem. Má denní a noční aktivitu na rozdíl od vos a včel, které jsou činorodé pouze ve dne.
   Na člověka zaútočí pouze v případě ohrožení a jeho bodnutí žihadlem ( nemají jej samci), může být dosti bolestivé.

Vespa crabro (sršeň obecná)

Jablunkov, 15.6.2012 :-) Bob

« Starší články   Novější články »