Další fotografie a odkazy na články jsou zde.
   Saranče měnlivá dosahuje délky kolem 15 mm se značně proměnlivým zbarvením těla. Je rozšířená po celém území Česka, patří mezi naše nejběžnější druhy. Osídluje louky, paseky především s nižšími rostlinami.
   Samička klade vajíčka do půdy do hloubky 5-30 mm, dospělý hmyz se vyskytuje od července do listopadu.
   Patří mezi býložravé druhy jako všechny sarančata, v současné době není ohrožena.
   Za laskavou determinaci děkuji Mgr. Robertu Vlkovi, Ph.D.

Jablunkov, 18.8.2008 :-) Bob

   Další fotografie a články o flóře najdete zde.
   Lýkovec je jeden z našich prvních kvetoucích keřů. Je vysoký 30-150 cm, kvete v únoru až dubnu.  Plodem jsou červené peckovice, které se objevují v létě a stejně jako kůra jsou pro obsah terpenoidních látek prudce jedovaté.
   Keř můžeme vidět u nás především v podhůří a na horách v listnatých a na okraji smíšených lesů. Začátkem května jsem byl pozorovat kýchavici Lobelovu v jedné rezervaci a našel jsem takové množství lýkovců, až se mi z jejich vůně motala hlava.
   Smrtelnou otravu může způsobit požití asi deseti bobulí. Jejími příznaky jsou prudké slinění, bolesti břicha, křeče, průjmy a kolaps. V první pomoci se doporučuje výplach žaludku, živočišné uhlí a symptomatická terapie selhávající životních funkcí.

 PR Přemyslovské sedlo - Jeseníky, 1.5.2013 :-) Bob

   Další fotografie rostlin jsou zde.
   Opuncie patří mezi volně rostoucí kaktusy dosahující výšky až 4 metry. Původem je z Ameriky, u nás je nejvíce k zastižení v celé oblasti středomoří.
    Má dvě formy - častější je s trny, forma inermis je beztrná.
    Konzumují se syrové plody, kdy se musí dávat pozor na velký počet chloupků na slupce. Pro velký obsah pektinu, který snižuje pocit hladu, je součástí nejrůznějších dietních přípravků.
    Pěkný a stručný článek na využití opuncií vyšel v Abecedě zahrady, odkaz na něj je zde.

Sardinie, 11.9.2012 :-) Bob

   Již pěkně dlouho jsem nic nepsal ani nefotil. Poslední rok si se mnou osud zahrával a já se třepotal a zmítal ve vichru stejně jako vlajky na fotografii.
   Zdálo se, že nic nepomáhá, ale nakonec se vítr utišil a já se octl zpátky.
   I když se nevěřícně krčím u země jako fialky na spodním snímku na hranici sněhu, moc se těším na další život, smích, fotografování, cestování, učení se novým věcem a vůbec. Jsem zpátky.

Kdesi na zeměkouli, 1.5.2013 :-) Bob

Milí čtenáři, pokračování blogu posouvám na léto 2013 a už se moc těším. Do té doby budu prakticky mimo internet.

:-) Bob z fotoblogu