Další fotografie a odkazy na články o naší flóře jsou zde.
Ladoňka patří mezi naše jarní květiny. Kvete v březnu a dubnu, je vytrvalá, v podzemí má cibuli. Dosahuje výšky 20 cm, vyskytuje se vzácněji ve vlhčích lesích, podél potoků, v křovinách. Je chráněná.
Semena jsou rozšiřována mravenci (odborný název této činnosti je myrmekochorie). A je vůbec zajímavé, jak jsou mravenci zapojeni do dění v přírodě, což je dobře popsáno ve Wikipedii.
Chráněná!
Bílá Voda u Javorníku, 23.3.2017 :-) Bob
Další fotografie a odkazy na články o floře jsou zde.
Jedná se o jednu z našich prvních kvetoucích rostlin na jaře, můžeme ji najít již v únoru, jak vykukuje zpoza sněhu. Její další, snad více známý název je sněženka podsněžník.
Dosahuje výšky kolem 20-3,0 cm, má dva listy a charakteristický květ. Vyskytuje se na vlhčích loukách, lesích, často bývá zplanělá.
U nás je chráněná a pro vysoký obsah alkaloidů je mírně jedovatá. Po jejím snězení dojde k bolestem břicha, průjmům.
Před lety jsem již na blogu o této sněžence psal.
Bílá Voda u Javorníku, 13.3.2017 :-) Bob
Další fotografie a články z mých cest jsou tady a zde.
Po čase jsem se dostal opět k psaní a už dlouhou dobu mi leží na srdci článek o Velkém Blaníku. Je to kopec asi 8 km vzdálený od Vlašimi a je nejvyšší horou Mladovožické pahorkatiny.
Nejlepší pohled na něj je zřejmě od Louňovic pod Blaníkem, ale i tak jsem pořád nemohl najít to správné fotografické místo.
Váže se na něj jedna z nejznámějších pověstí od Aloise Jiráska, podle které blaničtí rytíři v čele se sv. Václavem vyjedou v ohrožení chránit naší zem. Ovšem kořeny této pověsti stojí v dávné minulosti, prakticky již od doby keltského osídlení. Ti zde vybudovali v 6.-5. století před naším letopočtem oppidum, ze kterého zbyly jen místy uspořádané kameny.
A Keltové věřili, že kopec, stejně jako další na Slovensku, v Německu a například v Irsku je sídlem Aes Sídhe, mocnosti z hor a skrze vchod se člověk dostává do jiného časoprostoru, ve kterém mohou sídlit ochránci.
První historicky doložené zmínky zmínky o pověsti jsou od Mikuláše z Vlásenic někdy kolem roku 1470 n.l., s blanickými rytíři jsme se již na blogu setkali v článku Jeskyně blanických rytířů.
Celý článek »
Další články a fotografie z mých toulek jsou tady a zde.
Tak na návštěvu tohoto špitálu jsem se dlouho těšil. Ovšem zdaleka jsem netušil, kolik barokních památek se tady nachází. Musel jsem fotografie i článek v rámci možností zredukovat.
Takže se jménem Františka Antonína Šporka (1662 - 1738) a jeho dá se říci “dvorního sochaře” Matyáše Brauna jsme se již setkali v článku Braunův betlém. Špork se mi jeví jako barokní mecenáš a v letech 1707 až 1712 nechal vybudovat na pravé straně Labe špitál (hospital) pro válečné veterány ze svého panství podle projektu Giovanniho Battisty Allipandeho. Sochařskou výzdobou pověřil Matyáše Brauna. Jedná se především o sochy v průčelí stavby. Na jedné straně sochy Ctností, na druhé straně Neřestí.
Celý článek »
Další informace a fotografie o houbách jsou zde.
Muchomůrka růžovka (masák) patří mezi naše časté a jedlé houby. Vyskytuje se prakticky ve všech druzích lesů od června do podzimu. Klobouk má šířku 5-20 cm, je vysoká až do 20 cm. Možná a nebezpečná záměna je za muchomůrku tygrovanou. Zde je zásadním rozdílem prstýnek pod kloboukem. U této muchomůrky je svisle rýhovaný na vrchní straně, kdežto u nebezpečné příbuzné je hladký. Muchomůrka růžovka je pro svoji chuť masa dosti vyhledávaná.
Beskydy - Lomná, 28.6.2008 :-) Bob
