V přírodě se vyskytuje celoročně, často přezimuje v doměch. Tělo má dlouhé kolem 15 mm. Dospělci létají většinou za soumraku a v noci, živí se pylem a medovicí mšic. Tento jedinec je fotografovaný na parapetu.
Orlová-Lutyně, 23.7.2021 :-) Bob
Má tělo douhé kolem 15 mm, křídla mají zelenou žilnatinu. Patří do síťokřídlého hmyzu, vyskytuje se prakticky všude.
Orlová-Lutyně, 13.7.2021 :-) Bob
Další fotografie a odkazy na články o síťokřídlých jsou zde.
Tato zlatoočka dorůstá délky kolem 15 mm, křídla mohou mít rozpětí do 30 mm. Vyskytuje se přes léto, často přezimuje v lidských obydlích.
Je to predátor stejně jako její larva, kterou jsem před lety fotil se zvláštním krytem na svrchu těla. Nejraději si pochutnávají, podobně jako třeba slunéčka, na mšicích.
Ale co ty hálky na spodní straně fotografie? Že by příbytek larev bejlomorky? Nad touto záhadou budu kutat v létě, možná mi někdo z čtenářů pomůže.
Jeseník, 5.6.2011 :-) Bob
Bližší informace o síťokřídlých jsou zde.
Motýlovec patří do řádu síťokřídlých, čeledi mravkolvovitých. Je velký denní druh se skvrnitými křídly, místy se vyskytuje v jižní Evropě a Středozemí. Sameček má na konci zadečku uchopovací klíšťky, připomínající štěty škvorů.
Všeobecně u mravkolvovitých klade samička vajíčka do písku nebo půdy. Larvy se živí hmyzem a pavouky.
Řecký ostrov Rhodos - červen 2012, :-) Bob
Bližší informace o síťokřídlých jsou zde.
Zlatoočka obecná představuje našeho běžného zástupce síťokřídlých. Má dvě generace za rok, druhá přezimuje. Její larva má protáhlé, ztluštělé tělo pokryté drobnými chloupky, které je často přikryto různým materiálem, mimo jiné i vysátými zbytky mšic. Hlava je zakončena silnými kusadly. Larvy jsou dravé, živí se hlavně drobným hmyzem a mšicemi.
Na stejné lokalitě jsem pozoroval i další larvu drobného hmyzu. Trochu se stavbou podobá larvě zlatooček, ale dle mého názoru se spíše jedná o zástupce larvy některé dlouhošíjky (Raphidia sp.). Ty jsou v lese stejně užitečné, žijí především pod kůrou stromů a v hrabance.
Jeseník - Pomezí, 17.6.2008 :-) Bob