Další informace, fotografie a odkazy na články o plošticích jsou zde.
   Tohoto zajímavého tvorečka patřícího k plošticím a jemu příbuzné můžeme najít na každém rybníku, stojaté vodě i v kaluži. Dosahuje délky kolem 15 mm, je masožravá. Drobný hmyz i spadnoucí do vody loví pomocí bodce.
   No a jak to, že se neutopí? Na tomto fenomenu se podílí jednak povrchové napětí vody, dále nesmáčivý povrch chloupků na chodidlech.
   A tak si to bruslařka sviští po vodní hladině a neskončí mrtvá pod vodou.

Zlaté Hory, 29.5.2015 :-) Bob
  

   Další informace o plošticích a příbuzném hmyzu, jejich fotografie a povídání  jsou zde.
   Tato ploštička dosahuje délky kolem 10 mm, žije v bylinném patru mrkvovitých a hvězdnicovitých rostlin s výskytem od pozdního jara do podzimu, kdy je možno ji spatřit i hromadně. Tělo má zbarvené červeno-černě, přezimuje jako imago.
   Musím se vám s něčím svěřit: ztratil jsem se v taxonomii. Při tvorbě blogu jsem vycházel ze zjednodušeného schématu zařazení do kmenů, podkmenů, tříd, podtříd, řádů, rodů, čeledí, ale vše je trochu jinak. Samozřejmě platí druhová jména, ale co dál? A nedej Bože, co nám ukáže analýza DNA? Začal jsem Boží tvory (tam patří vše, co jsem doposud nafotil) dělit na Řády a Neřády.  Neřádi jsou jednoznační, v Řádech bude velký pohyb. Nevylučuji změnu taxonomie z Řádů do Neřádů.

Přírodní rezervace Na Plachtě, Hradec Králové, 16.8.2014 :-) Bob

   Bližší informace o plošticích jsou zde.
   Klopuška dvoutečná patří mezi naše menší ploštice, dosahuje délky 6-8 mm. Žije v bylinném patru různých rostlin, přezimuje ve stádiu vajíčka, dospělci se vyskytují od června do října.
   Patří mezi nespecifické škůdce, tedy rostliny si moc nevybírá. Živí se na obilninách, máku, rajčatech, okrasných rostlinách v jejich nadzemních částech. Ta osychá, dochází k opadávání plodu a poruše pletiva listů.

Jeseník, 9.8.2010 :-) Bob 

   Bližší informace o plošticích jsou zde.
   Tato plošice (latinsky někdy uváděná jako Graphosoma lineatum) je dlouhá do 12 mm a charakterisuje ji červené a černé pruhování. Vyskytuje se na území celé naší republiky až do podhorských oblastí.Páření této ploštice trvá poměrně dlouho a larvy se postupně vyvíjí nedokonalou proměnou, během svého vývoje se čím dál tím více podobají dospělému imagu. Jen zabarvení je trochu jiné, jak je vidět na prvním obrázku.

   Žije na květech miříkovitých rostlin, bodcem nabodává rostliny a živí se jejich štávou, někdy ovšem může lovit i larvy hmyzu.

Horní Hoštice, 3.10.2009 ,-) Bob

   Bližší informace a další fotografie z řádu ploštic můžete najít zde.
   Tato krásně zbarvená ploštice dosahuje délky až 17 mm. Žije v křovinném i korunovém patru listnatých stromů, vyhledává především jeřabiny, ale i nejrůznější druhy dubů. Přezimuje jako imago (dospělý jedinec) a nová generace se vyskytuje od července.
   Našel jsem ji ovšem již v bylinném patru pod jeřabinou, bylo krátce po dešti a chvíli svítilo slunce. Obhlížel jsem ji ze všech stran a nejvíc se mi líbila kapka na jejím levém rameni. Zvětšovala výřez těla a já jsem si uvědomil, že takhle nějak mohl začít objev mikroskopu.
   Kapka vody zvětšuje pozadí a jsou skrze ni lépe vidět detaily. Toho si všimli učenci již dávno.
   V roce 1590 postavil optik Zacharias Jansen první jednoduchý mikroskop a v dalším století Holanďan Anthony van Leeuwenhoek sestrojil mikroskop, který má již principy dnešních přístrojů. Jako první taky pozoroval krevní buňky, což je jedna z mých specialisací.

Velký Špičák, 30.5.2009 :-) Bob