Jde o hmyz z podřádu ploštice (Heteroptera). Je poměrně velká, až 1,5 cm na délku. V létě je její zbarvení zelené, na podzim s klesající teplotou se mění na hnědé. Na našem území se jedná o běžný druh, žije na bylinách a listnatých stromech. Možná záměna je s kněžicí zelenou (Palomena viridissima), která je však mnohem vzácnější.
Vyfotografována byla během kuřácké pausy na balkoně po náhodném přistání.
Orlová-Lutyně, 28.4.2020 :-) Bob
Tato kněžice se vyskytuje v celé Evropě především na světlinách lesů, zahradách, podél lesních cest. Dorůstá velikosti kolem 1 cm, na tykadlech i nohou jsou světlejší proužky. Dospělá kněžice přezimuje, v přírodě se nachází již od jara přes celé léto.
Někde v Jeseníkách v létě. :-) Bob
Tato pěnodějka má tělo mírně oválné, až 11 mm dlouhé. Na složených křídlech jsou červené skvrny v tmavé barvě. Létá od května do července na loukách a pastvinách. Dobře létá, ale při nebezpečí spíše odskakuje. Vajíčka přezimují v trhlinách kůry, larvy žijí pod zemí na kořenech rostlin.
Někde na louce v Česku v létě :-) Bob
Ploštička pestrá patří mezi ploštice velikosti kolem 1 cm, žije v teplejších oblastech hlavně na květech čeledi Hvězdnicovitých. . V časopise Science je zajímavý článek o použití biologických zbraní v programu Insect Alliens, kde jsou tyto ploštice a další využity k ničení úrody nepřítele.
Kdysi a kdesi na zeměkouli :-) Bob
Další fotografie a odkazy na články o plošticích a křísech jsou tady.
Náhodou jsem zahlédl tuto vroubenku na zemi a uvědomil si, že tady v Česku máme dalšího vetřelce. O některých jsem již na blogu psal, jako například slunéčku Harmonia axyridis, mandelince bramborové nebo křižáku pruhovaném.
Tato ploštice pochází ze západního pobřeží Severní Ameriky, v Evropě a to v Itálii se poprvé objevil v roce 1999, u nás je první dokladovaný nález z roku 2006 z Brna.
Imago se živí sáním na semenech jehličnanů, v podzimním období se může vyskytnout u lidských příbytků při hledání úkrytu na přezimování. Dosahuje délky kole 20 mm a kdesi jsem se dočetl zajímavou věc: tento druh dokáže vnímat infračervené záření a protože šišky jej vydávají intenzivněji než jehličí, vidí je zvýrazněné na pozadí tmavého jehličí.
Druhá fotografie je přední pohled. Jen škoda, že mi levé nezaostřené tykadlo splynulo se sosákem. Při fotografování jsem si toho nevšiml, tak této vroubence musím někdy při setkání vytvořit nový portrét.
Jeseník, 6.10.2015 :-) Bob