Je to jeden ze 30 druhů pavoukovců, vyskytujících se na území České republiky. Je rozšířený v celé Evropě, délka jeho těla je kolem 0.6 cm. Živí se hmyzem. Byly nalezeny jeho fosilie staré kolem 400 miliónů let, stavba těla se za tu dobu příliš nezměnila. Jsou to všežravci, živí se houbami, hmyzem a rostlinami. Po odlomení se nohy ještě dlouho spontánně pohybují (snad proto název sekáči).

Jeseníky před lety                                                                                                :-) Bob

   Další fotografie a odkazy na články o pavoukovcích jsou tady a příběhy ze života hmyzu zde.

   Takže neodvratná smrt. I přesto, že čeká i nás, toto je jiný příběh. Jeho protagonisty jsou samička křižáka laločnatého (Argiopa lobata)  na horním snímku a neopatrná nymfa hmyzu na fotografii dole.

   Celá akce trvala jen několik minut a zaznamenal jsem ji na Kypru. Takže začínáme:

Celý článek »

   Další informace o pavoukovcích jsou zde.
   Tohoto pěkného křižáka jsem již publikoval. Společně s křižákem skvostným jej pokládám za naše nejhezčí zástupce. Na fotografii je samička, která dosahuje délky těla až 20 mm, sameček je výrazně menší. V červenci prodělává námluvy, sameček je po oplodnění většinou větší samičkou sežrán. Mláďata přezimují v kulovitém kokonu.
   Tento exemplář jsem fotil u hranic s Polskem a je to mnou nejseverněji dokumentovaný nález.

Lom Pelnář u Javorníka, 2.8.2015 :-) Bob

   Další fotografie a odkazy na články o pavoukovcích jsou zde.
   Na fotografii je samička největšího křižáka v Evropě. U nás se nevyskytuje, domovem je na jihu. Jeho sítě mohou mít až metr v průměru, zajímavou vlastností je, že při pocitu ohrožení ji prudce rozkmitá. Samička dosahuje délky těla kolem 2,5 cm, sameček je menší. 

Coral Bay - Kypr, 13.6.2015 :-) Bob

   Další fotografie, informace a odkazy na články o pavoukovcích jsou zde.
   Hlad je hlad. Je to vidět na této fotografii, kdy si pavouk dává k jídlu ulovenou včelu, ale i jiný hmyz se blíží ke své potravě, viz tento starší článek.
   Po čase se vracím zase k běžníku kopretinovému, kterého jsem takřka zamaskovaného zahlédl koutkem oka na pampelišce. Tento pavouk chytá kořist na bílých nebo žlutých květech, kde je dobře maskovaný. Jeho kořistí jsou včely, pestřenky, motýli a další hmyz navštěvující květy a sbírající pyl a nektar. Pokud se mu podaří kořist uchopit, bleskurychle ji zabíjí jedem.
   Na fotografii je samička, která dosahuje délky 10 mm, zatímco sameček je podstatně menší. Dle barvy květu může samička měnit i barvu svého těla mezi bílou a žlutou, tato schopnost je dána přesunem tělesných pigmentů a chvíli trvá.
   Při kopulaci na rozdíl od jiných pavouků samička není k mnohem menšímu samci agresivní a po aktu jej nechá žít. Kopulaci jsem zachytil na fotografiích v tomto článku, kde dobře vidíte pohlavní dimorfismus.
   No a na závěr: odlétám na Kypr něco nafotit a vyčistit si hlavu. Takže psát budu až za pár týdnů. :-)

Jeseník, 12.5.2015 :-) Bob