Je rozšířený prakticky v celé Evropě, dožívá se zhruba 3 let. Dospělý samec již prakticky neloví, zabývá se vyhledáváním samičky. Když se mu podaří objevit síť samičky, upřede k jejímu okraji vlastní vlákno a brnká na něj, aby upozornil na svou přítomnost. Páření se vícekrát opakuje a končí většinou zabitím samce. Mláďata nějakou dobu drží pohromadě v kokonu.
Orlová-Lutyně, 1.6.2020 :-) Bob
Pro upřesnění něco o třídě pavoukovců (Arachnida). Je to rozsáhlá skupina obratlovců, dělí se na řády roztoči (Akari), pavouci (Araneae), solifigy (Solifugae) a sekáči (Opiliones). A právě tvor na fotografii je zástupce sekáčů. Nepatří mezi pavouky, i když mnozí lidé si je pletou. Základním znakem sekáčů je srostlá hlavohruď a zadeček a dlouhé odlamující se končetiny. Jevu, kdy živočich uvolní nebo odlomí kus těla v sebeobraně se říká autotomie. Tito živočichové nemají jedové ani snovací žlázy, pro člověka nejsou nebezpeční.
Orlová-Lutyně, 2.6.2020 :-) Bob
Tento běžný pavouk patří do řádu pavouci (Araneae),čeledi křižákovití (Araneidae), je hojně rozšířený na našem území. Charakterizuje jej bílá kresba na zadečku připomínající kříž. Svoji síť si pravidelně opravuje, chycený hmyz usmrcuje jedem z klepítek. Pro člověka je neškodný, není chráněný.
Orlová-Lutyně, 1.6.2020 :-) Bob
Vyskytuje se na okrajích lesů a na loukách. Je poměrně hojný, staví si velkou a pevnou síť, do které loví hmyz.
Orlová-Lutyně, 20.5.2020 :-) Bob
Běžník kopretinový, patřící do čeledi běžníkovitých (Thomisidae) je u nás zcela běžně se vyskytujícím druhem. Zdržuje se na loukách, zahradách a u polních cest. Je u něj výrazný pohlavní dimorfismus ve velikosti i barvě. Samice dosahuje velikosti až 10 mm, samec maximálně 5 mm. Samice je barevně velmi proměnlivá, má barvu bílou, žlutou až zelenou, samec má zbarvení neproměnlivé - hlavohruď je tmavě hnědá s podélným pruhem, nohy má vždy proužkované. Na svou kořist číhá většinou na květech, ale může i jinde.
Jeseník - Bobrovník před lety :-) Bob