Pavouk maloočka smaragdová (Micrommata virescens, Clerck 1757)
Na fotografii je samice jediného u nás žijícího druhu čeledi Sparassidae, který je nejvíce rozšířený v tropech.
Snovačka oválná (Enoplognatha ovata, Clerck 1757)
Snovačka oválná patří mezi naše běžnější druhy snovaček. Staví si prostorové sítě, kořist zabíjí poměrně silným jedem ( neškodným pro člověka). Vyskytuje se často na lesních okrajích a zahradách.
Běžník lesní (Xysticus luctuosus, Blackwall 1836)
Vraťme se zpět k makrofotografii pavouků. Dalším rozšířeným druhem je běžník Xysticus luctuosus patřící do rodu Xysticus, čeledi běžníkovitých. Při lovu tohoto pavouka byla zajímavá činnost malých mušek, které se okamžitě slétly na kořist. Toto “parazitování” jsem u jiných pavouků nepozoroval.
Běžník kopretinový (Misumena vatia, Clerck 1757)
Jsme opět u běžných pavouků, hojných v naší republice. Na fotografii je běžník kopretinový, který většina z nás zná minimálně z publikací. Jde o náš běžný druh, vyskytující se na lučních květech, občas v zahradách. Vyniká možností změny barvy pokožky dle podkladu na základě přesunu podkožního barviva. Tento obrázek je přesným dokladem vyjímky, fialového běžníka jsem neviděl. Změny jsou většinou do žluta nebo bílé barvy. Kořist loví jedem, silné dva přední páry nohou slouží k jejímu přidržení.
Tento obrázek je klasickou ukázkou, proč pavouka ve volné přírodě přehlédneme. Kolemjdoucí pozorovatel se domnívá, že vidí pestřenku, ale při bližším ohledání zjistí, že jde o kořist běžníka. Musí se ale sklonit, přimhouřit oči, obhlédnout květinu či posunout brýle. Všimněte si mladé kobylky na horní straně listu. Určitě netuší, jak násilná smrt je páchána kousek od ní.
A toto je již pohled na smrtící sevření zblízka. O kořisti si něco povíme příště.
Teď vám všem, milí čtenáři dnešní, zítřejší i budoucí, přeji dobrou noc bez děsivých snů, plnou pěkného milování. Bob.