Metu podzimní jsme již jednou na blogu měli, ale na těchto fotografiích je lépe vystižen její charakteristický vzhled. Je dobré si ji připomenout v tomto období, protože společně s křižákem obecným a plachetnatkami patří nyní k nejrozšířenějším pavoukům. Délka těla je kolem 6 mm, zadeček má žlutavé zabarvení s neostrou listovitou kresbou. Dospívá v srpnu až říjnu. Žije především na okraji lesů, ale i na volnějších prostranstvích, lapací síť má prázdné okénko uprostřed. Při námluvách čekají samci na okraji sítě samičky na kořist. Pokud se chytí, sameček ji rychle zabalí a nabídne samičce. Vlastní pohlavní akt se děje na vlákně vytvořeném samcem, zavedení makadla do pohlavního otvoru samice a oplodnění trvá pouze několik minut.

Podobný pavouk (meta Mengeho) žije na jaře.

Způsob konzumace kořisti mi připomínal rozbalování a ochutnávání bagety lidmi u obchodu.

Moravský kras, přírodní rezervace Říčky, 27.9.2006 :-) Bob

Křižák rákosní patří mezi naše hojné druhy, vystupuje až do výše 1000 m.n.m. Staví si kolové sítě s 15-20 paprsky, přes den se zdržuje v kokonovitém, napůl otevřeném úkrytu vedle sítě (nahoře). Pohlavní aktivitu projevuje na jaře i na podzim, samec žije delší dobu se samičkou. Jeho stanovištěm jsou vlhká, otevřená místa u vody. Na fotografiích nahoře je samička, dole sameček.

Za potvrzení taxonomie děkuji Stanislavu Korenkovi, Slovensko.

Zlaté jezero u Zlatých Hor, Jeseníky, 8.5.2006 :-) Bob

O pavouky je všeobecně velký zájem. Myslím, že lidé jsou k nim stejnou měrou přitahováni a fascinováni, jakož i odpuzováni. Tento článek bude trochu atypický. Ukáže vám, jakou studijní literaturu mám k dispozici (vše je k dostání na našem trhu) a webové stránky, ze kterých čerpám další informace o pavoukovcích.

Na prvním obrázku je základní kniha pro studium pavoučího života, není vhodná k taxonomii.

Další knihou je výpravná encyklopedie doslova narvaná informacemi.

Celý článek »

A máme zde dalšího představitele pavoukovců. Sekáči jako příbuzní pavouků jsou společně házeni do jednoho pytle, ale jejich příbuznost není tak blízká. Mají jeden pár očí, které sedí po stranách očního hrbolku, pro nepřítomnost snovacích žláz nestaví sítě, ale kořist loví do čelistí a vysávají rozpuštěné tkáně. Samičky mají skryté kladélko, kterým kladou vajíčka do štěrbin v půdě. V nebezpečí dokáží své dlouhé nohy odlomit na přesně stanovených místech a vzhledem k nervovým centrům se noha může ještě dlouho po odlomení pohybovat. Jejich pohlavní styk se obejde bez násilí, trvá pouze několik vteřin. Na území našeho státu je známo 18 zástupců sekáčů.

Jeseníky, září 2006 :-) Bob

Co je nyní nového na scéně křižáků? Pomalu se blíží období milostných hrátek, které jsou na blogu již popsané. Po kopulaci během září naklade samička na okolní vegetaci několik set vajíček v podobě několika kokonů. Sameček ani samička po tomto aktu nepřežijí zimu, ale mláďatům se daří dobře. Na jaře se potom můžeme setkat s vyfoceným kulovitým útvarem, který představuje mladé křižáky právě opouštějící ochranný kokon. Mláďata pavouka se rozcházejí poté, co stráví žloutek ve svém břiše. Vzápětí nato již začínají stavět sítě a definitivně vyspějí další rok.

Zlaté jezero u Zlatých Hor, Jeseníky, 14.5.2006 :-) Bob