Další fotografie a články z mých cest jsou tady a zde.
Po čase jsem se dostal opět k psaní a už dlouhou dobu mi leží na srdci článek o Velkém Blaníku. Je to kopec asi 8 km vzdálený od Vlašimi a je nejvyšší horou Mladovožické pahorkatiny.
Nejlepší pohled na něj je zřejmě od Louňovic pod Blaníkem, ale i tak jsem pořád nemohl najít to správné fotografické místo.
Váže se na něj jedna z nejznámějších pověstí od Aloise Jiráska, podle které blaničtí rytíři v čele se sv. Václavem vyjedou v ohrožení chránit naší zem. Ovšem kořeny této pověsti stojí v dávné minulosti, prakticky již od doby keltského osídlení. Ti zde vybudovali v 6.-5. století před naším letopočtem oppidum, ze kterého zbyly jen místy uspořádané kameny.
A Keltové věřili, že kopec, stejně jako další na Slovensku, v Německu a například v Irsku je sídlem Aes Sídhe, mocnosti z hor a skrze vchod se člověk dostává do jiného časoprostoru, ve kterém mohou sídlit ochránci.
První historicky doložené zmínky zmínky o pověsti jsou od Mikuláše z Vlásenic někdy kolem roku 1470 n.l., s blanickými rytíři jsme se již na blogu setkali v článku Jeskyně blanických rytířů.
Celý článek »
Další články a fotografie z mých toulek jsou tady a zde.
Tak na návštěvu tohoto špitálu jsem se dlouho těšil. Ovšem zdaleka jsem netušil, kolik barokních památek se tady nachází. Musel jsem fotografie i článek v rámci možností zredukovat.
Takže se jménem Františka Antonína Šporka (1662 - 1738) a jeho dá se říci “dvorního sochaře” Matyáše Brauna jsme se již setkali v článku Braunův betlém. Špork se mi jeví jako barokní mecenáš a v letech 1707 až 1712 nechal vybudovat na pravé straně Labe špitál (hospital) pro válečné veterány ze svého panství podle projektu Giovanniho Battisty Allipandeho. Sochařskou výzdobou pověřil Matyáše Brauna. Jedná se především o sochy v průčelí stavby. Na jedné straně sochy Ctností, na druhé straně Neřestí.
Celý článek »
Další fotografie z mých toulek jsou tady a zde.
Na Braunův betlém jsem byl zvědavý. Matyáš Braun (1664-1738) byl barokní sochař, v této oblasti (mám na mysli nejen betlém, ale i sochy v Kuksu) je význačná část jeho tvorby.
Dílo bylo vytvořeno na popud hraběte Šporka, který vlastnil tuto oblast. Původně byly sochy výrazně plastické a barevné, ovšem zub času, vandalové a těžba kamene pro výstavbu vojenských kasáren Josefov tento skvost značně poničily.
Na spodním snímku je zachycena původní podoba i s popisem jednotlivých sousoší.
Celý článek »
Před dávným časem jsem kousek od Rýmařova narazil na tuto vyřezávanou galerii. Přiznám se, že jsem o ní již před časem věděl, neboť profesionální řezbář je nevlastním tátou mé laborantky.
Ale k věci: tato galerie se rozkládá na ploše 8 hektarů, sochy jsou jak v domě, tak i venku a provoz je celoroční. Hlavní dominantou je socha “Děda Praděda”, která je vysoká 10,4 metrů a váží 15 tun. Na fotografiích zveřejňuji pouze nepatrnou část řezbářovy produkce, která v mnohém patří mezi české a světové unikáty.
Celý článek »
Další fotografie a odkazy na články z mých toulek po zeměkouli jsou tady a zde.
Před časem jsem se toulal kolem Kuksu a pevnosti Josefov a při cestě zpátky jsem se konečně dostal do tohoto obřího akvária. Bylo vybudované v roce 1998 a jsou v něm mimo jiné ryby střední a jižní Ameriky.
Celý článek »
