Další fotografie a články z mých putování v první části pamětihodností jsou zde , druhou část můžete vidět tady.
Svištěl jsem si to autem na Oravu a v tom jsem u cesty uviděl poutač na Slovenský orloj.
“Tak ten tedy neznám,” pomyslel jsem si a hned stočil auto za Čadcou směrem na Starou Bystřici.
A na pěkně opraveném náměstí jsem byl překvapen. Tak takový orloj jsem ještě neviděl a celé náměstíčko působilo po opravě velice hezky.
Nápad na postavení orloje na náměstí vznikl asi v roce 2003 ke zvýšení turistického ruchu a k větší návštěvnosti tohoto malého města.
Celková kompozice domu má představovat sedící madonu, dále se na tomto domě nachází šest bronzových soch představujících význačné osobnosti Slovenska: kníže Pribina, král Svatopluk, Anton Bernolák, Ludovít Štúr, Milan Rostislav Štefánik a Andrej Hlinka.
Sedm dřevěných soch zpodobňuje sv. Cyrila, sv. Metoděje, sv. Andreje-Svoradu, sv. Beňadíka, sv. Gorazda, sv. Bystríka a sv. Vojtěcha.
Nejpozoruhodnější částí orloje je astroláb, tedy ciferník s astronomickými údaji. Byl speciálně zhotovený pro Starou Bystrici a je řízen počítačem.
Určitě si při návštěvě Slovenska nenechte ujít tuto pozoruhodnost.
Stará Bystrica, 13.8.2011 :-) Bob
Další fotografie a články z mého putování po “Modré planetě” jsou zde a tady.
Prokutával jsem Lužické hory a samozřejmě musel zdolat nejvyšší kopec. A na něm jsem si vylámal “fotografické choutky”. Ať jsem hledal krajinnou kompozici jak jsem chtěl, vše bylo šedivé po příkrovem mraků, stromy mi zavazely při pohledu vzhůru a krásné fotografie přírody amerického rodáka Bryana Petersona se nedostavily (první snímek). Nakonec jsem jel na německé hranice, vylezl na skály v Jonsdorfu a podíval se s parťačkou na Luž z německé strany. Ale inspirace a krásné snímky s polarizačním filtrem se nekonaly.
Celý článek »
Mé další fotografie a články z cestování po “Modré planetě” jsou mimo jiné zde: “Pamětihodnosti II.”
A nesmím samozřejmě zapomenout na dávnou dobu: “Pamětihodnosti I.”
V Lužických horách u městečka Cvikov se nachází velmi krásné (za slunečného počasí) malinké udolí, v jeho centru teče potok a je zřejmě určeno pro samotáře. Ani se nedivím, při jeho procházení jsem cítil příjemný klid, žádný shon ani pachtění. Dříve se nazývalo Luciin důl podle děvčete z rodiny majitele této oblasti, která sem jezdila lovit a trávila samotářské chvíle.
Pokud se mírně stoupá údolím nahoru, tak cesta začíná u dvou pískovcovitých skal. Větší je “Čertova skála“, ta menší pak “Panenská skála“.
Naproti je do vyčnívající skály vytesána plastika Krista bičovaného u sloupu s neznámým autorem a nad plastikou jsou obrázky.
Celý článek »
Několikrát jsem se před časem v mé cestovatelské příručce zahleděl na tyto zvláštní kameny a přemýšlel, jak vypadají v reálu. A když jsem projížděl silnicí z Liberce do Jablonného v Podještědí, tak jsem je po pravé straně cesty u lesa zahlédl. Nelenil jsem, auto zaparkoval u benzinové stanice v Jítravě a vyrazil směrem k lesu, na jehož okraji se nachází.
Tyto izolované kameny byly vyhlášeny přírodní památkou v roce 1964. Vznikly zvětráváním druhohorních (křídových) pískovců, jejich bílou barvu způsobuje vyšší obsah kaolinického tmelu ve svrchních vrstvách.
No prostě, vypadají nádherně. Bílé šutráky na kraji lesa. Přiznám se, nic tak kontrastního jsem na kraji lesa nepotkal (kromě pěkných holek).
Jítrava, 5.7.2011 :-) Bob
Po dlouhé době se vracím k fotografiím z ostrova Mauritius v Indickém oceánu, kde jsme byli v březnu roku 2010. Tentokráte ukáži několik fotek z místní fauny, ovšem bez přesného určení druhu. Kdysi jsem se o to pokoušel, ale bez úspěchu. V každém případě na první fotografii je jeden z druhů agamy, dlouhý asi 1 metr.
Zatímco agamu jsem fotil v zahradě jedné vily, tento pěkný krab byl velice hojný na všech písčitých plážích. Bleskurychle se při vyrušení schovával do své nory, aby za chvíli opět vykoukl.
Všechny fotografie drobných tvorů včetně agamy v tomto článku jsou pořízeny Canonem 50D s nasazeným makroobjektivem 100 mm, u ptáků jsem používal L objektiv 70-200, ryby jsou fotografovány mým setovým zoomem.
Zelený krab se schovával ve škvírách kamených zídek na pobřeží. Nebyl tak mrštný jako první, ale přesto se asi bál.
Na motýla jsem narazil na malé louce blízko smětiště a plechové boudy. Byl to jeden z mála motýlů, které jsem viděl, protože při naší návštěvě již odzvonilo létu, listí žloutlo a podzim byl v plném proudu.
Celý článek »
