V českém překladu je to vyvýšená kupa. Vyskytuje se obvykle ve výšce 3-7 km, vzniká transformací z jiných oblaků nebo přetékáním přes hory. Mohou se vyskytovat před příchodem studené fronty, nejsou však zdrojem dešťových srážek. Na spodním snímku jsou tyto mraky v jeho dolní polovině.

Orlová-Lutyně, 12.5.2020                                                                                                                      :-) Bob

Tak tady procházím pro mne ve zcela neprobádané oblasti mraků. Jedině jako starý tramp a fotograf jsem při pozorování oblohy usuzoval, jestli v noci při spaní pod širákem zmokneme nebo ne. Zájemce o tuto problematiku odkazuji na atlasy mraků, které jsou k dispozici na internetu. A v případě omylu prosím odborníky uvést opravu do komentářů.

Orlová-Lutyně, 8.5.2020                                                                                                                :-) Bob

 Mraky, oblaka, jsou viditelná soustava malých částic vody v atmosféře. Na základě karantény a přísné izolace jsem dospěl v rámci fotoblogu ke studiu této kategorie, mraky jsou všeobecně přístupné a nevyžadují žádnou izolaci.

Vznikají tehdy, když vlhkost vzduchu kondenzuje na kapky nebo ledové krystalky ve výšce, která se jmenuje rosný bod. Mraky se liší vzhledem, výškou, ve které vznikají a vlastnostmi. Mezinárodní systém klasifikace je odvozen od  klasifikace, kterou v roce 1803 zavedl Luke Howard. Jejich název se tvoří kombinací 4 latinských slov: cirrus (řasa), stratus (vrstva), nimbus (déšť), cumulus (kupa). Jejich hlavní význam spočivá v tom, že vrací zpátky na zem vodu v podobě deště a sněhu a v tom, že díky své barvě a struktuře odráží dopadající sluneční světlo a zvyšují albedo (odrazivost) planety a její povrch je méně zahříván (převzato z wikipedie).

Orlová-Lutyně, 4.5.2020                                                                                           :-) Bob