Tento poměrně vzácný večerní motýl se nachází již sporadicky, především na krajích lesa, kde sedí pod listím. Housenka žije v srpnu a září na střemše, lísce, bršleně a dalších bylinách.Kukla přežívá přes zimu.
Bobrovník, Jeseníky, 22.6.2006
Tuto babočku již máme vyobraznou, ale ne s rubovou částí. Tak ji teď přináším s pěkným znakem C, podle kterého ji Linné pojmenoval .Základní údaje o motýlu jsou uvedeny v předchozím článku.Pod perexem bude další fotka, ale i zajímavý článek z časopisu Epocha 11/06. Doufám, že nebudu autory popoháněn k soudu.
Okáče ječmínkového již máme na blogu. Je třeba si jen připomenout dvojí druh zabarvení šupin na křídlech. První vzniká lomem světla v příčných žebírkách a podélných trámečcích. Po kápnutí alkoholu nebo chloroformu na křídlo se objeví původní žlutohnědé barvivo. Zbarvení jiných druhů motýlů je způsobeno chemicky melaninem a barevnými pteriny. Dlouhým působením světla tyto barvy vyblednou, což je problém u dlouhodobě vystavených sbírek světlu. Tímto problémem jsme se již části zabývali u okáče bojínkového.
Tento motýlek je ve střední Evropě jediným zástupcem čledi pestrobarvcovitých. Na internetu jsem si všiml drobné chyby, kdy je mnohdy uváděn do stejné čeledi jako otakárci, ale není tomu tak. Ve skutečnosti zástupci těchto krasavců žijí především ve střední a jižní Americe. U nás je místy hojný, často se vyskytuje poblíž mravenišť, ale myrmekofilie není známa. Zastihneme jej na okrajích lesů, často na křovinatých stráních, dle mého pozorování se nevyhýbá ani podmáčeným půdám.
V rozpětí křídel dosahuje asi 4 cm. Již zdálky je možno poznat samečka, který má na předních křídlech nápadnou oranžovou skvrnu. Uvádí se, že motýl je vsude ve střední Evropě hojný, ale má pozorování spíše svědčí pro jeho postupný úbytek.Vyskytuje se v jednom pokolení od dubna do června. Housenky žijí na různých rostlinách, nejčastěji na řeřišnici luční, lesní, kokošce pastuší tobolce a jiných. Její vývoj trvá asi 5 týdnů, kukla přezimuje.
Pálava, 23.4.2006.
