Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni Linné 1758)

Žluťásek řešetlákový, Olympus SP-500, čas 1/320 s, clona 5.60, ISO 100, ohn. vzdálenost 27.90, makropředsádka Olympus

Tento žluťásek patří mezi naše hojné druhy motýlů, můžeme jej potkat od jara až do podzimu v listnatých lesích, křovinatých svazích, na pasekách i zahradách. V horách vystupuje až do výše 2000 m.n.m. Rozpětí křídel má 5-6 cm (je zajímavé, že se mi nikdy nepodařilo jej vyfotit s rozprostřenými křídly), oba páry vybíhají do malého hrotu. Uprostřed křídel je červenofialová tečka, která je vidět i na rubu. Housenky potřebují pro svůj vývoj řešetlák Rhamnus cathartica nebo krušinu Frangula alnus. Je jediným motýlem u nás, který přezimuje volně v přírodě a nevyhledává úkryt, svoji délkou života kolem 11 měsíců patří k nejdéle žijícím motýlům.

Rychlebské hory - Zálesí, 24.9.2006 :-) Bob

Babočka síťkovaná II. (Araschnia levana Linné)

Babočka síťkovaná - rub, Olympus SP-500, čas 1/50 s, clona 4.50, ISO 200, ohn. vzdálenost 33.00, makropředsádka Olympus

Začátkem srpna jsem ukázal fotografie této babočky z letní lícové strany. Nyní ještě můžeme vidět rubovou stranu, která je u jarní i letní generace stejná.

Jeseníky, 2.8.2006

Kovolesklec gama (Autographa gama, Linné 1758)

Kovolesklec gamma, Olympus SP-500, čas1/30 s, clona 6.30, ISO 80, ohn. vzdálenost 31.30, makropředsádka Olympus

   Další informace, články a fotografie motýlů jsou zde.
   Kovolesklec gamma se vyskytuje hlavně ve Středomoří, každoročně zalétá do střední Evropy, kde má 2-3 generace. Vyskytuje se v zenědělské krajině i na neobdělávaných půdách. Rozpětí křídel je 3.5-4.2 cm, uprostřed křídel má stříbrnou skvrnu připomínající řecké písmeno gama. Může být pozorován od dubna do listopadu, pak se vrací na jih. Létá ve dne i v noci. Housenka žije na mnoha divokých i kulturních plodinách, je zelená s bělavými nebo žlutavými pruhy. Častěji je známý jako můra gama. Jeho příbuzným u nás je kovolesklec šedivkový a mnoho dalších.

 Kovolesklec gamma, Olympus SP-500, čas 1/30 s, clona 4.50, ISO 80, ohn. vzdálenost 31.30, makropředsádka Olympus

Jeseník - Pomezí, 2007 :-) Bob

Tmavoskvrnáč vřesový (Ematurga atomaria Linné)

Tmavoskvrnáč vřesový, Olympus SP-500, čas/60 s, clona 5.60, ISO 100, ohn. vzdálenost 36.40, makropředsádka Olympus

Jedná se o všeobecně rozšířenou píďalku (čeleď Geometridae). Má 2 generace, na jaře a v létě, ve vyšších polohách pouze jednu. Létá především na otevřených místech - pastvinách, stepích a polomech. Housenka se kuklí v zemi.

Tmavoskvrnáč vřesový - tykadla, Olympus SP- 500, čas 1/30 s, clona 6.30, ISO 100, ohn. vzdálenost 49,50, makropředsádka Olympus

Protože se jedná spíše o nočního motýla, na spodním snímku vám ukazuji tykadla. Tato jsou hřebenovitého typu a jsou sídlem hmatových, sluchových i čichových orgánů.

Slovenský ráj, 31.5.2006

Nesytka sršňová (Sesia apiformis, Clerck 1759)

Nesytka sršňová, Olympus SP-500, čas 1/30 s, clona 5.00, ISO 80, ohn. vzdálenost 46.30, makropředsádka Olympus

Nesytka sršňová patří do čeledi nesytkovitých, kde je nehojnější. Celkem u nás žije 29 druhů. Tato svou stavbou těla i vzezřením připomíná spíše sršně z blanokřídlého hmyzu. Je ale neškodná, létá v květnu až červnu kolem topolů, kde se taky vyvíjí její housenka. Jako perličku uvádím, že jsem v jedné publikaci četl, že se jedná o technického škůdce topolů. Možná je to pravda, ale četnost tohoto motýla mne uvádí do pochybností o škodlivosti.

Jeseníky, Kouty nad Desnou, 12.7.2006

« Starší články   Novější články »