Bělásek řepový patří mezi motýly rozšířené prakticky po celém světě. U nás a na Slovensku se vyskytuje od března do října ve dvou až třech pokoleních. Jarní jedinci bývají menší s méně výraznou kresbou. Co se týče zabarvení, bylo popsáno velké množství barevných odchylek.
Samička snáší vajíčka na listy hostitelských rostlin, kterými jsou například zelí, kapusta, pícniny a další. Housenka listy vyžírá od středu, pustí se i do středu hlávky. Po čtvrtém svlékání se zakuklí a motýl se líhne za týden. Housenky mohou způsobit značné škody, kukly poslední generace přezimují.
Osoblaha, 16.6.2007 :-) Bob
Babočka bodláková patří mezi naše rozšířené druhy. Vyskytuje se kosmopolitně, nebyla nalezena pouze v jižní Americe. Má ráda otevřené krajiny, vyhýbá se hustým lesům. U nás je vícegenerační, vyznačuje se dlouhými tahy. Housenka žije na bodlácích, pcháčích, kopřivovitých rostlinách i jiných. Motýl patří mezi dobré a vytrvalé letce.
Ćachtice - Slovensko, 2.6.2007 :-) Bob
Tento veterán mě již zdálky očekával na Hádecké planině (pokud nečekal na někoho jiného).
Bělopásek dvouřadý je rozšířen v Česku i na Slovensku, lokálně patří mezi hojnější motýly. Je možno jej nalézt na okraji listnatých lesů, na zabahněných lesních cestách i teplých pahorkatinách. V roce má jednu generaci, housenka žije na zimolezu. Na podzim si svine list domovské rostliny, ve kterém přezimuje (takzvané hibernákulum). U nás patří mezi chráněné motýly.
Jak uvidíte dál, stal se mi objektem testování fotografie motýla za letu.
Celý článek »
Během mého toulání po Vátých píscích a posléze u Čachtického hradu jsem si u několika motýlů všiml defektu křídel. Nikdy dříve jsem je nezaznamenal, asi jsem se špatně díval. V mé dostupné literatuře jsem vysvětlení nenašel a tak jsem poprosil Jiřího Beneše z AV ČR o bližší informaci. A tady je odpověď:
“Těmto zkrouceným křídlům se normálně říká defekty křídel. Příčin může být několik a podle vzhledu dospělce (bez molekulárně - genetického vyšetření) se nedají rozlišit:
1) geneticky - například u dlouho izolovaných a malých populací jasoňů nebo okáčů Erebia (bývá provázen i částečným albinismem)
2) zraněním housenky nebo kukly
3) špatným vyvinutím křídla těsně po vylíhnutí při vyrušení či napadení predátorem”.
Tolik tedy od profesionála v oblasti lepidopterologie Jiřího Beneše, kterému děkuji.
Další příklad defektu ve tvaru složeného křídla vidíte na spodním obrázku.
Celý článek »
Sameček okáče ječmínkového mi na chvíli zapózoval, po cvaknutí fotoaparátu ale bleskurychle zmizel. Základní informace o tomto druhu již byly na blogu uvedeny , shrnu je včetně novostí.
Tento okáč je rozšířený v celé Evropě, chybí na Britských ostrovech. Vyskytuje se na pasekách a okrajích lesů po jejich horní okraj, dalším místem jsou křovinaté nížiny. Housenky žijí především na různých druzích trav. V nížinách má dvě generace, v horských oblastech jednu. Každý samec se zdržuje na svém teritoriu.
V souvislosti s některými dvoukřídlými a a tímto okáčem jsem se setkal s pojmem “hilltopping” . Rozumím tomu jako využívání vzdušných proudů k setkání příslušných jedinců na nějaké vyvýšenině.
Zlaté Hory, Jeseníky, 5.6.2007 :-) Bob
