Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Saranče hnědé (Chorthippus brunneus, Thunberg 1815)

Saranče hnědé, Olympus UZ 720, čas 1/250s, clona 7,10, ISO 100, ohn. vzdálenost 51.20, close-up předsádky Marumi

A máme tady dalšího krasavce z rodu sarančat. A přímo z očí do očí. U makrofotografií tohoto druhu je dobré pro pozdější možnost ořezu fotografovat na maximální rozlišení. Tím si ovšem snižujeme rychlost ukládání souboru na kartu, rychlost sekvenčního snímání, zvyšujeme velikost snímku atd… volme přijatelné kompromisy. Snímek je focen bez stabilizátoru, při troše trpělivosti by se dal použít i stativ.

Saranče hnědé je dlouhé 14-25 mm, rozšířené v celé střední Evropě na výslunných, teplých místech. Dospělá imága se objevují od července do října. Vyluzuje ostrý, sykavý zvuk trvající asi 2 vteřiny, pak je krátká pauza.

Celý článek »

Saranče Gomphocerippus rufus (Zubovsky 1898)

Toto je opravený článek :-)

Předpokládám, že na obrázku se jedná o samečka sarančete Gomphocerippus rufus. Jde o středně suchomilný druh, vyskytující se na loukách a okrajích lesů. U nás je lokálně hojný.Saranče Gomphocerippus rufus, Olympus UZ 720, čas 1/250s, clona 6.30, ISO 100, ohn. vzdálenost 51.20, předsádky close-up Marumi

Jeseníky, :-) Bob

Saranče Chorthippus parallelus (Zetterstedt, 1821)

Chorthippus parallelus, Olympus UZ 720, čas 1/320, clona 5.00, ISO 100, ohn. vzdálenost 51.20, close-up předsádky Marumi

Obrázek jak z pohádky :-). Jen vyskočit a zapřáhnout se Ferdovi mravenci do vozíku. Mnozí lidé mají sarančata spojena spíše s živelnými pohromami a stěhovavým druhem tohoto hmyzu. Největší škody způsobuje saranče stěhovavé, které se vyskytovalo u nás ještě ve středověku. Od 19. století jde pouze o ojedinělé nálezy jedinců migrujících podél Dunaje.

Saranče na fotografii má proměnlivou barvou těla, zelenou, žlutozelenou. Jedná se o středně vlhkomilný typ obývající různé lokality. U nás hojný a běžný.

Kobylka Metrioptera roeselii (Hagenbach 1822)

Řád kobylek býval dříve spojován se sarančaty do jediného řádu rovnokřídlého hmyzu. I přes mnohé podobnosti ale došlo časem k rozdělení na řád kobylek (Ensifera) a řád sarančat (Caelifera). Pro naprosto bazální rozlišení v přírodě je možno uvést, že kobylky mají dlouhá tykadla, kdežto sarančata krátká.

Kobylka Metrioptera roeselii, Olympus UZ 720, čas 1/80 s, clona 3.40, ISO 100, ohn. vzdálenost 38.73, close-up předsádka Marumi

Tato kobylka patří mezi naše nejčastější druhy. Vyskytuje se od nížin až do hor, délka těla dosahuje 18 mm. Celkem žije na našem území kolem 30 zástupců tohoto řádu, který se vyvíjí proměnou nedokonalou.

Kobylka luční (Conocephalus discolor, Thunberg 1815)

Kobyxlka luční (Conocephalus discolor)

   Bližší informace o kobylkách a sarančetech jsou zde.
   Kobylky a sarančata patřily dříve do rovnokřídlého hmyzu. V současné době je tendence k jejich rozdělení do dvou odlišných řádů. Jaké jsou základní rozdíly: pro laické rozlišení v přírodě stačí následující: kobylky mají dlouhá tykadla a jsou všežravá, sarančata jsou býložravá a tykadla mají krátká (uvidíme v dalších článcích). Dále předesílám, že rozlišení jednotlivých druhů je občas hodně těžké (podobně jako u pavouků), to nám, fotografům, ale nevadí, ne?

Celý článek »

  Novější články »