Snad každý fotograf při zkoumání symetrie začne hledat inspiraci a příklady v přírodě. Nejinak tomu bylo i u mě. Letos na jaře jsem prokutával vyhaslou sopku Uhlířský vrch u Bruntálu a místo žhavého dobrodružství jsem se ponořil do zkoumání odkvetlých pampelišek. Při fotografických pokusech jsem raději ani nedýchal a ne zcela dokonalá pampelišková symetrie je snad srovnatelná s touto lidskou.
Uhlířský vrch u Bruntálu, 26.5.2007 :-) Bob
Pomalu jsem pod vývratem starého smrku natáhl ruku, klackem rozhrábl dohořívající oheň, lehl si na zem a se zbystřenými smysly čekal na Miu.
Kdysi a kdesi, :-) Bob
Je zajímavé, kam se občas při fotografování moje myšlenky ubírají. Fotil jsem tohoto sekáče z třídy pavoukovců, ale vůbec mě nezajímalo jeho přesné určení. Lehl jsem si do trávy, zavřel oči a myšlenky mi bloudily u knih sci-fi autorů Welse, Verna a Trosky. Vzpomínal jsem, jestli se mu některý z jejich robotů podobá.
Jeseník, 3.10.2007 :-) Bob
Na kameni nad řekou jsem našel zbytek motýla.
Kdysi a kdesi :-) Bob
Jednou jsem scházel po dešti z hor a viděl jsem kapku v pryšci. Byla určena čarodějce Okinom, jejíž jméno může znít i “Povídající si s květy”. Tak jí tu kapku posílám.
Jeseníky, někde a někdy po dešti :-) Bob