Na břehu horského potoka se proti tekoucí vodě pěkně vyjímal květ kuklíku. Sedl jsem si k němu a zaposlouchal se.  Potok narážel na kameny, vlevo klikoroh devětsilový okusoval okraje listu, vpravo mě takřka neslyšně ovíval velký list odkvétajícího devětsilu a v dálce bzučela včela. Zvuk vzdáleného města k nám nedoléhal. Zavřel jsem oči a za chvíli uslyšel … ticho.
Kuklík potoční je trvalá bylina patřící do čeledi růžovitých. Roste především na vlhkých loukách a na březích potoků ve vyšších oblastech. Kvete od dubna do června, vyžaduje vlhkou a na živiny bohatou půdu.
Jiné použití: v lidové léčbě se uplatnil při chorobách dýchacích cest a žaludečních onemocněních, kořen se občas přidával do destilátů na jejich aromatizaci.

Jeseníky - Branná, 13.5.2007 :-) Bob

Zběhovec plazivý, patřící nezi hluchavkovité rostliny, je vysoký 20-30 cm, kvete v dubnu až červnu. Nejčastěji jej můžeme najít v listnatých lesích, na kraji mýtin a mezi křovisky. Na půdu není nijak náročný.
Dříve se používal v lidovém léčitelství, nyní je již takřka zapomenutý. Vyráběla se z něj mast na hojení ran, dále se jeho čaj pil při průduškovém astmatu. Klidně si jej můžeme vyzkoušet i dnes, jeho používání je údajně bez jakýchkoliv vedlejších následků.
Až budu vandrovat v lese, natrhám jej, uvařím a čaj vypiji. Pokud budu pokračovat v psaní blogu, je toto tvrzení pravdivé.

Jeseník - lázně, 7.5.2007 :-) Bob

Tato jednoděložná rostlina patřící k liliovitým květinám se vyskytuje v Evropě téměř všude. Nejčastěji ji můžeme nalézt v listnatých lesích a křovinách. Je vysoká 30-70 cm, má silný stonek se střídavými listy. Kvete od května do června, na spodní straně stonku jsou skupiny dvou až pěti zvonkovitých květů.  Plody jsou modré bobule, které dozrávají v létě.

Toxikologie: bobule obsahují steroidní saponiny a glykosidy, mají dráždivý účinek především na žaludek a střevo. Po jejich konzumaci vzniká průjem a zvracení, celková nevolnost. Léčba je symptomatická, především pomocí živočišného uhlí (Carbosorb a další preparáty).

Jeseníky - lázně, 7.5.2007 :-) Bob

Zřejmě všude v přírodě můžeme vidět tuto pěknou rostlinku z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), občas se uvádí pod názvem “popenec obecný”.  Je vysoká 10-20 cm s dlouhými, zakořeňujícími výhonky. Kvete od března až do srpna, někdy ji ale můžeme nalézt před příchodem mrazíků.
Rozmnožuje zakořeňujícími výhonky, občas semeny. Pokud se vyskytne na zahrádkách, je velice obtížné se jí zbavit.
Lidové léčitelství: silně aromatická rostlina, která se používá i jako koření. Nejvíce se dříve osvědčila při léčbě průduškového astmatu, občas i při bolestech močového měchýře nebo onemocnění jater. Po 12. století byla směs z něj udělaná ve formě čaje známá jako “švýcarský čaj”.
U slovenských přátel je název této květiny “zádušník brečťanovitý”. Nevím, jestli název vznikl ze slovenského slova záducha, čili astma, nebo je souvislost se zádušní mší.
Až budu v přírodě spát pod širákem a koukat na hvězdy, do kotlíku nad ohněm naháži tuto rostlinu, udělám si čaj a bude se mi bezvadně dýchat.

Jeseníky - Pomezí, 17.4.2007 :-) Bob

S touto poměrně častou rostlinkou z čeledi lomikámenovitých se můžeme setkat od nížin, ale hlavně ve středních polohách, v dubnu až červnu. Upřednostňuje vlhká místa, častá je například na prameništích, podél potoků a řek. Je rozšířená po celé Evropě, v současné době nemám zprávy o jejím používání v léčitelství.
Pokud se na ni podíváte blíž, tak její lodyžní lístky rostou střídavě. Schválně se na ně podívejte na svých toulkách přírodou. Pokud by se vám stalo, že narazíte na lodyžní listy rostoucí vstřícně, proti sobě, tak se díváte na podstatně vzácnější mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium). A tím si můžete pěkně krátit své odpočívání u jarních pramenů. Jsem zvědavý, kdo mi ohlásí první nález tohoto vzácnějšího mokrýše.

Hanušovice, Jeseníky, 7.4.2007 :-) Bob