Je to nízká, plevelnatá bylina patřící do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Kvete od března do října, trubkovité květy se samy opylují.
Na obhospodařovaných loukách se jedná o nevítaného společníka, díky svým alkaloidům může způsobovat potíže pasoucímu se skotu.
Nalistoval jsem tlusté učebnice biochemie, prošel internet a dozvěděl se následující: tato rostlina (ale i její příbuzní) obsahuje jedovatý “senecionin” a další alkaloidy. Jsou to organické dusíkaté báze vyskytující se v různých částech rostlin a vážící se na organické kyseliny. Jejich metabolity (po průchodu a transformaci v játrech) způsobují poškození jater a střev.
Jablunkov - arboretum u plicní léčebny, 18.4.2008 :-) Bob
Vytrvalá bylina se silným kořenem. Dorůstá výšky kolem 50 cm, listy jsou hladké s výraznou žilnatinou. Velké, žluté květy mají 5 a více okvětních lístků.
Roste v celé Evropě především na vlhkých stanovištích - březích řek, potoků, příkopech, kolem rybníků. V čerstvém stavu je mírně jedovatá, žluté barvivo v okvětních lístcích se používalo na barvení tuků.
Jablunkovský park (arboretum), 18.4.2008 :-) Bob
Rostlina patří mezi evropské druhy rozšířené v nížinách až po horský stupeň. Nejčastěji ji můžeme najít v bukových lesích s dobře vytvořeným humusem, nevyhýbá se ani skalnatým terénům. Většinou se rozmnožuje pomocí cibulek, kterí jsou ukryté v podpaždí listů.
Jednu takovou jsem se pokusil vyfotit i přes trvající vítr a divil jsem se zárodku listů. Zřejmě cibulka spadne na zem a vyroste z ní kytka. :-)
Příbuzné články na blogu:
Kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos)
Arboretum Jablunkov, 9.5.2008 :-) Bob
Řeřišnice hořká je nižší vytrvalá bylina, která roste především v nížinách u potoků, prameništ a jiných vlhkých místech. Kvete v květnu až červnu, pro svoji nahořklou chuť se používala například do salátů.
Jeseník - lázně, 8.5.2008 :-) Bob
Vytrvalá, 20-30 cm vysoká rostlina, která má hrubý, dužnatý kořen. Listy jsou uspořádány po třech, vyjímečně po čtyřech. Kvete v dubnu až červnu v zastíněných, nejčastěji smíšených lesích, u nás především v Krkonoších, Jesenících a Beskydech. Nikdy se nevyskytuje na kyselých půdách, je častější na vápenci.
Není vyslovně chráněná, ale vyžaduje zvýšenou pozornost. Červená kniha naší přírody ji uvádí v kategorii 4C. V lidovém léčitelství se někdy užíval kořen jako prostředek proti břišní bolesti.
Staré Hamry - Beskydy, 19.4.2008 :-) Bob
