Dlouhososka velká je až 12 mm velká moucha připomínající čmeláka. Nápadaná je vířivým letem nad květinami, který trochu připomíná let kolibříka. Je rozšířená na celém našem území, je známo 15 druhů. Samička klade vajíčka do blízkosti hnízd samotářských včel ( známe již například hedvábnici). Larvy si samy vyhledají hnízdo hostitele, napřed spořádají nachystané zásoby a posléze se pustí i do samého hostitele jako správný otesánek. Přezimující larvy se kuklí až další rok na jaře. Krkonoše, 2.5.2006.

Pod vlivem malíře Hieronyma Bosche a stavu lidstva jsem pracovně nazval tuto fotografii “Madona s děťátkem”.

Jedná se zřejmě o jednoho z dravých roupců na jarním lovu. Pálava, 23.4.2006.

Chvíli se budeme pohybovat na tenkém ledě. Na českém internetu jsem našel několik snímků této pestřenky od M. Demla, jinak nic. Takže uvedu mé znalosti: vyskytuje se na vrcholu léta, je méně častá než běžné druhy pestřenek, navštěvuje stejné květy. Fotografie pochází z Loučné nad Desnou u Šumperka ze dne 24.7.2005. Na internetu je možno ji najít i pod názvem Heliophilus parallelus (Harris 1776).

Na fotografii je další z pestřenek, kterých je u nás zhruba 300 druhů. Pestřenka prosvítavá se vyskytuje na nejrůznějších květech od května do září. Její larvy se vyvíjí v hnízdech vosy obecné nebo útočné, kde se pravděpodobně živí mrtvými vosami a jejich larvami.

Je vhodné si připomenout u celé čeledi pestřenek (Syrphidae) jejich užitečnost. Vzhledem k četnosti jsou význačnými opylovači květin, larvy mnoha druhů likvidují mšice.

Předpokládaným druhem na fotografii může být kuklice různotvárná (Phryxe vulgaris Fall.), měřící 5-8 mm. Je běžná na rozkvetlých okoličnatých rostlinách, larvy se vyvíjejí v housenkách denních i nočních motýlů.

Dvoukřídlí vytváří velice zajímavý řád hmyzu. Celkově je na světě známo až 100 000 druhů, u nás žije kolem 7000 ve 107 čeledích. K užitečným pro člověka patří roupci, pestřenky, kuklice pro lov nepříjemného hmyzu a opylování, k vyloženě obtížným patří druhy sající krev a přenášející nemoci (např. komáři přenášející malárii, mouchy tse-tse spavou nemoc.).

Mezi užitečností a škodlivostí je někdy nepřesná hranice. Uvedu příklad z mé medicínské praxe, dále nechť čtou pouze otrlí čtenáři. Před mnoha lety se mi dostala do ordinace velice zanedbaná paní nedbající základního hygienického minima. Měla ale bércový vřed, jehož spodina byla krásně čistá a hojící se, protože veškerou buněčnou drť a hnis čistily larvy much. Je to starodávný způsob léčení, který se na některých klinikách zkouší jako supernovinka :-)