Tohoto velice pěkného broučka jsem nafotil jednoho červnového podvečera na okraji vodárenské nádrže. Patří k nosatcům (Curculionidae) a s délkou přes 1 cm je nepřehlédnutelný.

Moravolenská nádrž, Jeseníky, 22.6.2006 :-) Bob

Patří mezi naše běžnější druhy. Je rozšířený po celé Evropě od nížin po horské oblasti, dosahuje délky kolem 20 mm, nepočítaje v to tykadla. Mnou pozorovaní jedinci se vyskytovali začátkem léta u vodních ploch.

Do odkazů jsem přidal Stanislava Krejčíka a jeho entomologické stránky. Zároveň chci poděkovat za jeho určení kryptohlava v původním článku “Slunéčko a jeho larva”, který je přepracován.

Mokřad Písečná - Jeseníky, 9.6.2006

Na rozdíl od předchozího článku na těchto fotografiích je opravdové slunéčko sedmitečné. Fotografům doporučuji všimnout si hloubky ostrosti při cloně 3.70.

Toto slunéčko je méně barevně variabilní než jiné druhy. Na krovkách má 7 teček, které se mohou někdy spojovat či vyjímečně úplně vymizet, na černé hrudi jsou dvě bílé skvrny. Patří k druhům brouků, které se objevují časně zjara po předchozím přezimování. Je polyfágní, ale hlavní potravou, stejně jako u larev, jsou mšice.

Jeseníky, jaro 2006. :-) Bob

   Bližší informace o broucích jsou zde.
   Tento článek je upraven podle determinace Stanislava Krejčíka.
   “Pozóór, uhni, brzdím.” Takto křičela mandelinka, když jsem se ve své zmenšené podobě vynořil spoza listu a začal ji fotit.
   Zpočátku jsem se domníval, že fotím obyčejné slunéčko sedmitečné, které se okamžitě kutálelo z listu na zem. Ale omyl. Po nalistování atlasů jsem zjistil, že ani nevím, co jsem to vyfotil. Sedmitečné to ale určitě není, možná velké, možná jiné. Nebo se jedná o mandelinku? A také ano. Krytohlav. Tajemné jméno vzbuzující temné vzpomínky.
   Na dalším snímku je larva slunéčka sedmitečného. Celý článek »

Brouk patřící do čeledi nosatcovitých (Curculionidae). Nohy jsou červené, pouze u formy “bavaricus” černé. Pomalu leze a protože má na švu srostlé krovky, neumí létat. Imago se vyskytuje od jara do podzimu v jehličatých i listnatých lesích. Je polyfágní, rozšířený v západní i střední Evropě.

Zde bych chtěl upozornit na 2 záležitosti. 1: není jednotné názvosloví, v některé literatuře jej můžeme najít i pod českým názvem listohlod kyjonoh, 2: pěticípá bílá skvrna u tykadel není flek na objektivu, ale odraz slunce v prudce tekoucím potoce. Dozajista jsem mu zachránil život před utopením. :-) Bob.