Bližší informace o broucích jsou zde.
   Mandelinky můžeme najít na celém světě, některé druhy patří mezi obávané škůdce, jako například mandelinka bramborová. V Česku žije kolem 500 druhů této čeledi a mandelinka topolová určitě nepatří mezi ty, kteří by nám výrazně ubližovali.
   Brouk se vyskytuje v celé Evropě i jinde na severní polokouli. Je velký kolem 11 mm, můžeme jej najít především na topolech a vrbách. Samička klade na jaře vajíčka na listy (všeobecně uváděná informace), z nich se líhnou larvy, pak se přemění v kukly a nakonec v dospělé brouky. Čili se jedná o proměnu dokonalou. Dospělci i larvy se živí listím zmíněných stromů. Od ostatních druhů se odlišuje tmavou skvrnou na konci krovek.
  Ale jak vidíte z fotek, nic neplatí absolutně. Tato samička mandelinky si kladla hromádky vajíček na větev. Dlouho jsem ji pozoroval a došel jsem k názoru: napřed si ošahala místo na kladení pomocí zadečku, snad na něj vypustila nějaké “lepidlo” a potom začala klást vajíčka. Vytvořila vždy shluk asi 15-ti vajíček, poté se posunula dál a pokračovala v činnosti. Po nakladení asi třiceti potomků jsem ji musel opustit a ptám se: “Kde v tom malém tělíčku byly schované?”

Horní Lomná, 15.5.2010 :-) Bob

   Bližší informace o broucích jsou zde.
   Toto u nás nepůvodní slunéčko dosahuje délky kolem 9 mm, na fotografii je jeho typické zbarvení. Vyskytují se ale jedinci bez teček nebo se splývajícími se tečkami. Vše závisí na teplotě při líhnutí slunéčka. Čím je vyšší, tím více se skvrny slévají až mizí.
   Původní vlastí Harmonia oxyridis je východní Asie. Je dravější než naše druhy slunéček a rychleji se rozmnožuje (paralela s lidmi??), proto se vysazovala v rámci boje proti mšicím nejdříve v Americe, v tomto desetiletí byla dovezena do Evropy (Německo, Benelux). Ovšem ze skleníků utekla a postupně začala dobývat Evropu a šířit se zpět na východ. První pozorování v Česku bylo v roce 2006, teď je prakticky všude.
   Jeho larvu můžete najít v tomto článku.
   Sám jsem toto slunéčko nazval válečníkem, sexuálním maniakem a dobyvatelem. U nás se rozmožuje od jara do podzimu, samička za život naklade kolem 2000 vajíček, nelikviduje jenom mšice, ale i larvy jiných slunéček, vajíčka motýlů, zlatooček a dalšího hmyzu. Pokud se potká s larvou jiného slunéčka a dojde ke konkurenčnímu boji, výsledek je takový, jako když Čingischán potká sedláka, který se domáhá svých práv a malého políčka. Je zajímavé, že toto slunéčko se občas (při nedostatku potravy) živí i šťávou ovoce.
   Stejně jako jiná slunéčka i Harmonia při ohrožení vylučuje na obranu žlutou hemolymfu obsahující mimo jiné alkaloidy, které jsou pro mnohé živočišné druhy jedovaté. U Harmonia jde o alkaloid harmonin (1,17-diaminooktadec-9-en), ale i další dusíkaté látky. Prakticky pro všechny živočichy se jedná o sloučeniny, které je odrazují od použití slunéček jako potravy.

  
    A jak je to s ovocem, kterým se Harmonia živí: sloučeniny dusíkatých alkyl-methoxypyrazinů (je i u slunéčka) určují (mimo jiné) kvalitu vína Cabernet Sauvignon. A Harmonia mají rády hrozny vína. Pomáhají vinařům?
   Informaci o vínech jsem čerpal z krátkého článku Jiřího Patočky v časopise Vesmír, září 2008. 
   Původně si třeba předkové slunéčka, které je na fotografii, žili v pohoří Altaj, na zimu se shromáždili na skalách a přezimovali. Pak byli dovezeni úplně jinam, do prostředí, které neznali, bylo jim cizí a začali se bránit. Dobývali jedno území za druhým a nedali a nedají se zastavit. 
   Lidé opustili DDT, napalm, defolianty, nejrůznější herbicidy, insekticidy a začali bojovat se “škůdci” biologickými zbraněmi. Nekopají si ale vlastní hrob?

Velký Špičák - imago, 30.5.2009
Horní Suchá, - kukla, 20.9.2009 :-) Bob

   Bližší informace o broucích a galerie jsou zde.
   Zlatohlávek patří mezi brouky z čeledi vrubounovitých, dosahuje délky kolem 2 cm (dle mého názoru až 30 mm) a je ostrůvkovitě rozšířený v celé Evropě. Na krovkách  má bílé pásky a skvrny, barevně je dosti proměnlivý.
   Můžeme jej najít od jara do podzimu především za teplých a slunečních dnů kolem poledne, živí se pylem a lístky hlohu, bezu, růží a dalších podobných květin. Samička klade vajíčka hlavně do ztrouchnivělých pařezů, vývoj larvy trvá několik let.
   Tento brouk létá prazvláštním způsobem. Při fotografování kolem mne najednou prosvištěl, ani jsem něvěděl jak. A přitom jsem ho měl v hledáčku fotoaparátu. Je to tím, že při startu a vlastním letu nemusí roztahovat krovky jako jiní brouci. Jejich okraj je vykrojený a zadní blanitá křídla prostě jen vysune a zmizí.
   A druhá věc je fotografování s makrobleskem. Samozřejmě tady bych zcela změnil charakteristiku zabarvení krovek, blesk hodí odraz a snímek by byl k ničemu. Stejně jako u mnoha jiných druhů hmyzu (škvoři, muchnice jarní …). Takže musím dostat světlo k brouku jiným způsobem. Ale jak? Náš přední makrofotograf Pavel Krásenský má určitě geniální řešení, já ale při fotografování zářím (asi jako když mě políbí pěkná holka), občas se mi rozsvítí v hlavě a očích, zvyšuji ISO, zpevňuji ruku a vůbec. Asi si koupím u Krásenského školící lekci. Stejně o tom už dlouho uvažuji.

Horní Lomná - Beskydy, 5.7.2009 :-) Bob

   Bližší informace a další fotografie brouků jsou zde.
   Kozlíček mramorový dosahuje délky 15-18 mm. Jeho larva se vyvíjí pod kůrou oslabených listnatých stromů. Po dvou letech se zakuklí a na jaře se objeví tento krásně zbarvený brouk. Můžeme jej najít nejčastěji v korunách stromů, občas i ve spodním bylinném patře. Vyskytuje se od května do července a je rozšířený po celém našem území.

Světlá Hora - Podlesí, Jeseníky, 29.5.2009 :-) Bob   

   Bližší informace o broucích jsou zde.
   Tento brouk z čeledi vrubounovitých je dlouhý kolem 12 milimetrů, u nás žije hlavně v teplejších oblastech. Najít jej můžeme v denních hodinách na květech, kde okusuje tyčinky a oddává se nejrůznějším kratochvílím.

Osoblažsko, 24.5.2008 :-) Bob