Bližší informace o broucích a další články s fotografiemi naleznete zde.
   Název článku může být zavádějící, ale proč je tak pojmenován se dozvíte na jeho konci.
   Mandelinka bramborová patří mezi brouky rozšířené v celé Evropě, dostala se k nám z USA během první poloviny padesátých let minulého století, přičemž v 50-tých letech způsobovala značné škody na bramborech.
   Patří do čeledi mandelinkovitých, velká kolem 10 mm. Charakteristické jsou světlé krovky s deseti podélnými černými pruhy. Brouci i jejich larvy ožírají listy lilkovitých rostlin, především brambor a jejich přemnožení může způsobit zničení celé úrody (holožír).
   Po oplození kladou samičky velké množství vajíček, z kukly se v zemi narodí nový brouk, ročně můžou být až 3 generace. Přezimuje dospělec. Mezi jeho přirozené nepřítele patří brouci z čeledi střevlíkovitých, dále ploštice a larvy zlatooček. Jak jsem se dozvěděl na internetu, brambory se ve stejné lokalitě doporučují vysazovat jedenkrát za 4 roky.

   No a jak je to s tím imperialismem?
Celý článek »

   Další fotografie brouků a odkazy na články jsou zde.
   Tento krasec patří do velké čeledi Krascovitých (Buprestidae). Vyskytují se po celém světě, jejich rozměr je 3-100 mm, larvy se živí starým dřevem, mnohdy napadají i zdravé stromy.
   Při mé cestě po naučné stezce v NPR Mohelenská hadcová step jsme si navzájem překřížili cestu. Bylo to pro mě příjemné překvapení, tohoto vzácnějšího brouka jsem u nás ještě neviděl. Důvod může být prostý - v mých horách nerostou borovice , které si zase tento krasec oblibuje. A tak baťoh letěl na zem, já hned za ním a musel být na nás z dálky zajímavý pohled, jak se plazím v prachu cesty a občas se mi u hlavy zablýskne z fotoaparátu.
    Dosahuje velikosti až 32 mm, je to náš největší krasec s charakteristickým zbarvením těla jakoby bíle poprášeným. Larvy se vyvíjí několik let, žijí ve starých převážně borových porostech, dosahují délky až 8 cm. Dospělci se rádi vyhřívají na slunci.

NPR Mohelenská hadcová step, 18.5.2013 :-) Bob

   Bližší informace o broucích jsou zde.
   Tohoto kovaříka můžeme v české literatuře najít i pod názvem kovařík nachový nebo pružník krvavý.
   Velikostí dosahuje 12-18 mm, jeho základní barva je černá s červenými krovkami, charakteristická jsou pilovitá tykadla. Je poměrně hojný, vystupuje až do horských poloh. Larva (drátovec) žije především v trouchnivějících borových pařezech, při svém růstu přepadává larvy tesaříků a jiného dřevokazného hmyzu. Dospělého brouka se vyskytuje od dubna do listopadu pod kůrou borových pařezů, na dřevě a za teplých dnů na květech okoličnatých rostlin.
   Další zástupce kovaříků, kterého jsem vyfotil při letovém startu, je zde.

Laguna u Horní Suché, 10.4.2011 :-) Bob 

   Bližší informace o broucích jsou zde.
   Tento brouk se vyskytuje především na polních a lesních cestách, na mýtinách na jaře a na podzim. Dosahuje velikosti do 15 mm, horní pysk a čelisti jsou bělavé a na každé krovce má pět světlých skvrn, jak je vidět i na snímcích. Larvy a imaga se živí hmyzem, patří tedy mezi dravé brouky. Dospělý brouk se líhne na podzim a zakládá generaci, která přezimuje a objeví se opět na jaře.

      Při lovu na mýtinách se střídá se střevlíci, kteří loví v noci, kdežto náš bojovník je k vidění přes den. Stejně tak se jeho výskyt liší od výskytu svižníka lesního (Cicindela silvatica), který loví v létě především v borových lesích.

Horní Suchá, 10.4.2011 :-) Bob

   Bližší informace o broucích jsou zde.
   Kráčel jsem ve srázu po vrstevnici a najednou uslyšel ránu.
   “Co se děje? Někdo se schovává, nerozumí gravitaci nebo jen mizí?”
   A on to byl lalokonosec. Zřejmě jsem ho vyrušil a snažil dělat mrtvého. Spadl na na list, natáhl nohy a předstíral smrt. Jsou to stejné obranné mechanismy  při ohrožení, jako například předvádí slunéčko se svojí tekutinou. Snaží se zastrašit nebo odradit nepřítele. Většina predátorů nenapadá mrtvé kořisti, což je příklad obrany tohoto lalokonosce, další odradí třeba žlutá tekutina vylučovaná slunéčkem.
   Sedl jsem si na zem, počkal několik minut a brouk se přestal bát. Tak jsem jej znovu vyfotil a pokračoval v cestě.

Horní Lomná, 20.7.2010 :-) Bob