Je rozšířený prakticky v celé Evropě, dožívá se zhruba 3 let. Dospělý samec již prakticky neloví, zabývá se vyhledáváním samičky. Když se mu podaří objevit síť samičky, upřede k jejímu okraji vlastní vlákno a brnká na něj, aby upozornil na svou přítomnost. Páření se vícekrát opakuje a končí většinou zabitím samce. Mláďata nějakou dobu drží pohromadě v kokonu.
Orlová-Lutyně, 1.6.2020 :-) Bob
Patří do čeledi mořenovitých (Rubiaceae). Vyskytuje se v lesích, na pasekách i mýtinách. Na jaře může vytvářet rozsáhlé porosty, pěstuje se i na zahradách. Jako i jiní zástupci čeledi mořenovitých je příkladem tkzv. zoochorického rozšiřování. Plody mají štětinaté háčky a přichycením na srst zvířat se rozšiřují do okolí. Ze sušené nati se připravuje čaj využitelný při zácpě.
Orlová-Lutyně, 3.6.2020 :-) Bob
V české krajině se jedná o původní druh. Patří do čeledi bobovitých (Fabaceae), roste až do nadmořské výšky 1000 m n.m. především v teplejších polohách. Snáší ale i zimu a je odolný vůči suchu.
Orlová-Lutyně, 2.6.2020 :-) Bob
Pro upřesnění něco o třídě pavoukovců (Arachnida). Je to rozsáhlá skupina obratlovců, dělí se na řády roztoči (Akari), pavouci (Araneae), solifigy (Solifugae) a sekáči (Opiliones). A právě tvor na fotografii je zástupce sekáčů. Nepatří mezi pavouky, i když mnozí lidé si je pletou. Základním znakem sekáčů je srostlá hlavohruď a zadeček a dlouhé odlamující se končetiny. Jevu, kdy živočich uvolní nebo odlomí kus těla v sebeobraně se říká autotomie. Tito živočichové nemají jedové ani snovací žlázy, pro člověka nejsou nebezpeční.
Orlová-Lutyně, 2.6.2020 :-) Bob
Je o něco větší a štíhlejší než vrabec, jeho zpěv patří nerozlučně k obrazu naší krajiny. Poslední dobou se jeho počty zmenšují díky chemizaci zemědělství.
Orlová-Lutyně, 1.6.2020 :-) Bob