Další fotografie a odkazy na články o pavoukovcích jsou zde.
Tento křižák patří mezi naše větší, ale vzácnější druhy. Dosahuje délky přes 10 mm, zadeček je různě barevně a vzorově zbarven od hnědé přes červenou až zelenou, kresba občas připomíná mramor.
Svoje sítě si staví především ve vyšších travách a na krajích lesů od léta do podzimu. Samička v říjnu po nakladení vajec zahyne a noví pavoučci se rodí na jaře, tedy přezimují v kokonech.
Na dalším snímku obaluje pavouk svoji kořist sítí produkovanou v aciniformních snovacích žlazách.
A k oběti: jedná se o mladší kněžici trávozelenou, dozajista výtečnou pochoutku.
Bobrovník u Jeseníku, 14.9.2014 :-) Bob
Další informace, fotografie a články o kobylkách a sarančatech můžete nalézt zde.
Tato saranče patří mezi naše běžné druhy. Dosahuje délky přes 20 mm, samice (na obrázku) je větší. Vyskytuje se od června do konce října s maximem koncem července na travách i bylinách v suchých i vlhčích lokalitách. Vajíčka jsou kladeny do dutých stonů, potravou larev jsou listy.
S určováním sarančat mívám problémy, jak můžete vidět dál: před lety jsem fotil toto saranče pod Kralickým Sněžníkem a i přesto, že se jedná o samici stejného druhu, zabarvení je odlišné. Odkaz na starší fotografii a článek je tady.
A jen tak pro zajímavost: tento snímek je prvním na blogu, který jsem vyfotil mým dalším fotoaparátem - Panasonicem DMC-FZ 1000.
Mokřad Písečná, Jeseníky, 18.9.2014 :-) Bob
Další fotografie a odkazy na články z mých cest jsou zde a tady.
Čas od času jedu do Prahy za mým synem, který bydlí na Vinohradech. Po večerech mě vždycky fascinovala žižkovská věž a to bez ohledu na to, co si o ní myslí část Pražanů. Pro mě je symbolem naší
high-tech architektury a tak v mých očích zůstane.
Nápad vystavět nějakou novou vysílací věž a nahradit Petřín vznikl již v roce 1975, k samotné realizaci na návrh architektů Václava Oulického, Jiřího Kozáka a ing. Alexy Béma došlo v letech 1985 až 1992.
Vysílač má výšku 216 metrů, stavba váží 11800 tun a z rozhledny je za dobrého počasí vidět až na 100 km daleko. V roce 2000 byly na boky věže umístěny sochy “mimin” kontroverzního sochaře Davida Černého. Někomu se líbí, někomu ne, ale na mé fotografii nejsou dobře vidět.
Nebudu zde zmiňovat negativní reakce, mně se večerní pohled na věž líbí jako industriální stavitelský výkřik. A to bez ohledu, že před lety zpravodajský server CNN umístil do svého hodnocení tuto věž jako čtvrtou nejošklivější stavbu na světě (nejlépe je ovšem zametat před vlastním prahem).
No a že věž nenechává lidi chladné dosvědčuje například obal sci-fi knihy ze série hvězných válek, kde se malíř dozajista dopustil “plagiátorství” :-)
Praha - Žižkov, 30.8.2014 :-) Bob
Další informace, fotografie a odkazy na články o vážkách, šidelkách a motýlicích jsou zde.
Tak jsem se vydal na okraj rybníka, měl s sebou foťák a přemýšlel vleže na břehu o knize Nassima Nicholase Taleba :”Černá labuť“. Právě ji čtu a co je to vlastně černá labuť? Je to událost vzácná, mimořádně významná a snad retrospektivně předvídatelná. Vždy nás jako jedince značně, ba přímo i osudově ovlivní.
Černých labutí jsem si v posledních letech užil dost, život se mi zdál jako jeden velký, nepředvídatelný kotrmelec. A já, lelkuje na břehu rybníka, byvše ponořen do úvah tohoto levantského filosofa a bursovního tradera, uslyšel jsem charakteristický zvuk prolétajícího šídla. Bleskurychle jsem se uvedl do stavu podvědomé pohotovosti a vyfotil prolétajícího tvora. Jak jinak než s černým pozadím, což plně odpovídalo mému duševnímu rozpoložení.
O tomto šídle jsem psal již v dřívější letovce, tak na ni odkazuji.
Vše není tak černé (a i černá labuť se nakonec může jevit jako bílá), tak jsem tohoto dravého letce vyfotil ještě jednou s radostnějším pozadím.
Bobrovník u Jeseníku, 14.9.2014 :-) Bob
Další články a fotografie z mých cest jsou zde a tady.
O Putimi jsem již psal v předešlém článku, který se týkal mého oblíbeného vojáka Švejka.
Tato víska je z pohledu tuláka, fotografa a trempa docela zajímavá. Vzhledem počtu asi 400 stálých obyvatel má docela slušné množství památek.
Na první fotografii je pohled na gotický dvoulodní kostel sv. Vavřince ze 13. století, který je pěkně vidět u Podkostelního rybníka. Nevím o jiné památce, která by sloužila dvěma církvím současně. Jedna z lodí byla určena pro potřeby katolíků, druhá sloužila utrakvistům. To jest dozajista dobrou ukázkou náboženské tolerance, která nám tak chybí v nynějším světě.
Při fotografování interiérů jsem byl vyháněn místní kastelánkou, v kostele prý mohou fotit pouze svatby. No nevím, Bohu se mé počínání určitě nepříčilo a kastelánka se mohla raději věnovat péči o místní kostnici, která je na další fotografii.
Celý článek »