Při svém návratu z Českého Švýcarska jsem neopomněl návštěvu nejznámnějších kamenných “varhan” v Česku - Panské skály - ležící v Českém středohoří.
   Prapůvodně se jevila jako nevelká vyvýšenina u Kamenického Šenova, až v předchozích stoletích byla při těžení čedičové horniny odkryta její zvláštní struktura. Skála je tvořena z 5-6 bokých sloupců z čediče dosahujících výšky přes 10 metrů.  Vznikly v třetihorách tím, že žhavé magma ztuhlo v přívodních sopouších a měkčí horniny byly odpreparovány.

Celý článek »

   Základní informace o motýlech můžeme najít zde.
   Bělokřídlec luční patří do čeledi píďalkovitých (Geometridae). Můžeme jej nalézt na přelomu jara a léta skrývajícího se mezi stébly trav.

Jeseník - lázně, 10.6.2008 :-) Bob

   Všeobecné informace o motýlech můžete najít zde.
    Babočka kopřivová patří mezi naše běžné motýly, imago je na následující fotografii . Dosahuje rozpětí křídel kolem 5 cm, na špičce předního křídla má malou bílou skvrnu. Vyskytuje se v několika generacích, vystupuje až do výše 3000 m. 
    Housenky žijí výhradně na kopřivách , jsou černé se žlutými podélnými pruhy a trny. Kuklí se často dále od hostitelské rostliny. Na fotografiích je housenka připravena ke kuklení. Toto stádium relativního klidu trvá asi 30 hodin, pak se housenka svlékne a změní se v kuklu. Všimněte si vláken, kterými je zadečkem připevněna k rostlině.

Za informaci o přerodu housenky v kuklu děkuji Michalu Koupému.

Jeseník - lázně, 10.6.2008 :-) Bob

   Všeobecné informace o blanokřídlých můžete nalézt zde.
   Tato bylinná vosa je dlouhá 15-30 mm, má dlouhá, oranžová tykadla.  Sameček má černý zadeček, samička červený, oba s bílým proužkem. Rozpětí předních křídel je až 55 mm. Je rozšířená v celé Evropě, místy je hojná.
   Vajíčka klade na březové lístky, kde se rodí “housenice” vyžírající březové listy. Při nebezpečí vypouští z končetin hemolymfu až do vzdálenosti 20 cm.

   Tykadla jsou místem nejrůznějších orgánů.

Jeseník - lázně, 10.6.2008 :-) Bob

   V okolí čachtického hradu jsem po vystoupání na vršek viděl velké množství dekorativního kavylu sličného. Pěkně povlával ve větru a doprovázel především hvozdíky a rozchodníky.
   Stejně jako kavyl písečný patří mezi trvalé lipnicovité trávy s dlouhými pérovitě chlupatými osinami. Je chráněný, vyskytuje se především v podhůří na vápenci a bývá bohužel sbírán pro svoji ozdobnost do květin, kde dlouho vydrží.

Čachtice, 31.5.2008 :-) Bob