Vážení čtenáři tohoto fotoblogu. Před časem jsem na internetu narazil na výbornou fotografickou studii letu vážky. Osmělil jsem se, napsal autorovi a mezi námi se rozvinula občasná korespondence. I troufl jsem si více a požádal, jestli by nám autor o sobě nenapsal pár řádek. Tady jsou mé otázky:
- jak jsi se dostal k fotografování vážek
- jaké dobrodružství jsi zažil na své poslední cestě na Nový Zéland a Fiji
- jakou používáš techniku
A zde jsou odpovědi Patricka Marka, dobrodruha a fotografa vážek:
“K fotografování jsem se dostal na chvíli jako malý kluk, kdy jsem dostal k vánocům fotoaparát Smena. Bylo to ale spíš takové hraní, fotografování mě moc nebavilo a více jsem inklinoval k malbě. Od první třídy jsem navštěvoval tehdejší LŠU a vydrželo mi to dalších devět let. Malování bylo pro mě vším, chtěl jsem se mu věnovat i dál. Ale jak to v životě chodí, vše může být jinak. Po roce 1989 jsem založil malou firmičku na nábytek, tam jsem potřeboval fotit nějaké výrobky a tak jsem si koupil svého prvního NIkolu, jak nazývám fotoaparáty Nikon. Tehdy to byl typ F301 a mám ho dosud. Ne že bych s ním fotil, jen ho někdy z nostalgie vytáhnu a něco cvaknu jen tak pro vzpomínku na analogové časy.
K fotografování vážek jsem se dostal asi před dvanácti lety, svoji první vážku jsem vyfotil právě Nikonem F301 a dodnes mi visí v kanceláři.
Celý článek »
Dobré a zlé mocnosti mají na třetí planetě sluneční soustavy svůj radar a já jsem se k této alianci přidal. Ten můj se tyčil pod listím na kopci kaolinu, je biologicky neškodný a uvedený do provozu.
Kopec kaolinu u Vidnavy, Jeseníky, 13.1.2008 :-) Bob
Tento pěkný a známý tvoreček na našich loukách a okrajích lesů patří mezi křísy, což jsou výhradně suchozemští živočichové živící se sáním rostlinných šťáv a jsou příbuzní s plošticemi.
Pěnodějka červená je dlouhá kolem jednoho centimetru a má výrazné, nezaměnitelné zabarvení. Okraj spodní červené skvrny je rovnoběžný s okrajem křídla, příbuzná pěnodějka nížinná má okraj skvrny více kolmý.
Žije především ve vyšších polohách na travnatých pasekách, okrajích lesů a mítinách. Larvy nacházíme v ochranném pěnovém obalu, na rozdíl od jiných pěnodějek je lze ale snadno přehlédnout. Vyskytují se spíše v dolních částech rostlin a na koříncích.
Zábřeh na Moravě, 20.5.2007 :-) Bob
Tuto pěknou ploštici z čeledi kněžicovitých (Pentatomidae) jsem objevil koncem května v podhůří Jeseníků poblíž potoka. Bližší informace na internetu ani v literatuře mi nejsou dostupné, podívejme se tedy všeobecně na vývoj suchozemských ploštic.
Páří se vícekrát denně, vajíčka jsou ve snůšce (může mít tvar řetízku, klubíčka) přilepovány na podklad například listu, do země nebo na rostliny. Jednotlivá nymfální stádia, kterých je celkem pět, se postupně více podobají dospělému jedinci. Rychlost vývoje je ovlivněna především teplotou, vlhkostí, stavem výživy. Důležitým znakem, který odlišuje imága od nymf, je zřetelné oddělení štítku od polokrovek.
Zábřeh na Moravě, 20.5.2007 :-) Bob
Patří mezi naše poměrně hojné motýly. V nížinách má dvě, ve vyšších polohách jednu generaci. Housenka žije na jahodníku, fialce a jiných rostlinách.
Rejvíz - Jeseníky, 16.6.2007 :-) Bob
