Tento brouk, veliký 16-25 mm, patří mezi známé druhy z čeledi chrobákovitých. Žije od nížin do hor především na loukách a pastvinách s výkaly, je možné jej ale nalézt i v lesích. Vyznačuje se dobrou péčí o potomstvo.
Vážení čtenáři.
Vítám dalšího hosta tohoto blogu, profesionálního fotografa Silvestra Szabó (Naturess.net). a předávám mu slovo:
Silvestr Szabó.
Narozen 10.10.1968. Jsem rodák z Karviné, kde také do dneška bydlím. Mým koníčkem, někteří říkají spíše úletem, je fotografování, kterému věnuji téměř všechen svůj volný čas. I když jsem profesionální fotograf, tak to, co si fotografováním vydělám, zase investuji zpět. Naštěstí ještě podnikám ve stavebnictví a mám velice tolerantní manželku. Vždycky jsem měl a mám vztah k přírodě, pro také většina mých fotografií je z tohoto oboru. Fotím ale všechno - svatby, křtiny, pro reklamní agentury, kalendáře … Jak jsem se již ale zmínil, veškeré peníze investuji zpět do fotografování v přírodě, které je finančně i časově náročné, ale zároveň poučné a opravdový relax. Jen si zkuste vzpomenout, kdy jste si naposledy našli čas a lehli jen tak na louce, v lese nebo u vody někam do trávy a měli čas poslouchat ptačí zpěv, vnímat vůni květin nebo pozorovat mravence, včely a vůbec všechen ten život kolem a nemyslet na všední nebo pracovní starosti, které nám nedovolí si odpočinout. Je přece super, když si potom v deštivém, mrazivém počasí člověk listuje mezi fotkami naplněnými energií ze slunečného léta.
A máme tady pokračování článků o kuších.
Na horní fotografii vidíte složenou a nabitou kuši Delta Storm. Ve spodní polovině obrázku jsou dva šrouby, které na každé straně kuše drží kompozitní lučistě a třmen u vlastního těla. Šíp je zasunut ve vodící drážce a je vybaven běžným hrotem. Už jsem viděl, jak mi sviští kolem ucha :-).
Jda z práce, napadlo mne: “Bobe, už jsi dlouho nevyprodukoval ptáka.” Tak tady je.
Pěnkava obecná je ptáček velikosti vrabce, patří do čeledi pěnkavovitých. Létá vlnovitě, často poskakuje po zemi. Je charakteristická dvěma bílými křídelními pásky a bílými vnějšími ocasními péry. Hnízdí v lesích, zahradách a na remízcích v dubnu až červnu, 2x ročně. Je částečně tažná, živí se semeny a hmyzem.
Jeseník - Praděd, 24.7.2004 :-) Bob
Na fotografii se můžeme podívat na břišní stranu samičky křižáka a její orgány. Nejvíce nás budou zajímat snovací bradavky, před nimi je stojí za povšimnutí pohlavní destička (epigynie), za ní pak již následuje kloubní připojení nohou.
Pavouci mají 6 až 7 typů snovacích žláz, které ústí na snovacích bradavkách. Dobrým příkladem k pochopení tvorby pavučiny nám může sloužit takzvaná ampulátní žláza, která je určena k tvorbě hlavních nosných vláken pavučiny a dále vláken jistících. Je složena ze 3 částí: vnitřního vývodu, jehož buňky produkují hmotu přecházející do rezervoárové části žlázy. Zde dochází k dříve zmíněné polymeraci bílkoviny se snížením obsahu vody a jejím odvodem do koncové části žlázy, která je vyvedena do vrcholu snovacích bradavek. Pavoučích vláken máme hodně druhů, například jistící vlákna, hlavní nosná vlákna, vlákna stěn kokonů, chytací spirály, vlákna pro obalení kořisti a jiné.
Těchto pár informací, které jsou samozřejmě hrubě zjednodušené, zčásti doplňují informace z předchozího článku o pavučině.
Jeseník, 2.1.2007 :-) Bob