Vážení čtenáři tohoto blogu. Při fotografování této mety podzimní jsem ležel v bahně, třes ztuhlých rukou bezvadně otestoval stabilisátor mého Panasonicu DMC-FZ50, a přemýšlel, jaký článek vlastně vytvořím. O tomto pavouku již něco víme (viz předchozí články v rubrice Pavoukovci), ale je pro mne do určité míry i symbolický. Má první makrofotografie před mnoha lety, kdy jsem fotil Practicou LTL 3, objektivem Pentacon 50 mm s mezikroužky a bleskem Mecablitz, byla právě s tímto tvorečkem.

O metě tedy nebudu psát, ale na konec roku se zamyslím všeobecně nad blogem. Nemyslete si bláhově, že je dílem geniálního jednotlivce. Já sice jak vítr svištím krajinou české kotliny a slovenských hor, čechrám vlasy ženám a shazuji klobouky mužům, hovořím se sarančaty, mravenci a včelkami, ale dílo je trochu kolektivní. Mnozí mne s varovným prstem upozorňují, že jsem špatně vyvážil bílou, pokazil kompozici snímku například dotykem křídla s okrajem fotografie, zvolil přespříliš silnou a razantní kompresi JPEGu, kácí se mi linie, padá architektura, proč vůbec fotím digitálním kompaktem a ne zrcadlovkou, další přeřazují má pracně vyhledaná taxonomická zařazení zcela jinam (a právem). Pak jsou také čtenáři, kteří tento blog čtou a usměrňují má témata. Takže vám všem bych chtěl poděkovat, některým přímo jmenovitě:

- mému synu Martinovi: blog byl jeho nápadem

- Pavlu Krásenskému za krásný večer strávený u něj doma. Poprvé jsem viděl na vlastní oči profesionální svět digitální makrofotografie

- Matouši Mihaličkovi: je mým hlavním učitelem digitální fotografie

- Martinu TPY Vranému: marně ho doháním ve fotografickém pohledu na krajinu, potěšil mne svým hostujícím článkem

- Marku Vojtíškovi (Kolas) a Jiřímu Benešovi: taxonomie motýlů

- Lukáši Konečnému (Lacerta): taxonomie vážek a šidélek, občasné společné fotografické toulky

- Stanovi Korenkovi (slovenský arachnolog): taxonomie pavouků

- Stanislavu Krejčíkovi: taxonomie brouků

- Renatě Křížové, Maryen1 a dalším za poskytnutí azylu poutníkovi na cestách

- Ivance za občasné korektury textů

- Silvestru Szabó: připomínky k makrofotografii

- dál čtenářům a komentátorům tohoto blogu (jsou hnacím motorem mého zkoumání): Janyctě, Mamutíkovi, Bacíkovi, Ddreameře, čarodějce Okinom, Honzovi Smékalovi, N z Milión fotek, Janě Flochové, Ivetě, Pavlíkovi a Vaškovi (to jsou mí další synové), Netopejrovi, Honzovi Pavlíkovi, Krondolovi, Ivě Strachotové, Cipísovi, Jovince a mnoha dalším

- bohům (křesťanskému, islámskému), bönskému panteonu a keltským druidům za udržení dobré nálady a pozitivního myšlení

- mým přátelům z lesů, mýtin a strání (včelka, mravenec strážce, sarančata se svou Kámasútrou …)

Jak vidíte, je zde celá řada jmen a určitě jsem hodně neuvedl. Nechávám tento článek otevřený a budu jej postupně doplňovat.

Ještě bych se chtěl zmínit o (jak já říkám) zvláštním jevu na blogové a fotografické scéně a tím je Ondra Kapl. Rád se dívám na jeho fotografické nadšení, vtipné průpovídky a pozvolný růst. Jako by mi z oka vypadl v mých 14-ti letech. Jeho blog všem doporučuji k občasnému nahlédnutí ( o to víc se bude snažit, aby čelil naší kritice :-)).

Všem vám přeji hezký další rok, nesnáze a protivenství ať zdoláváme s úsměvem a pro fotografy mám přání ne dobrého světla, nýbrž dobrých fotek.

Jeseník, 30.12.2006 :-) Bob

Nedávno jsem vyrazil na jesenickou hřebenovku a během krátké doby vznikl tento článek. Mohl by se taky jmenovat “Rozmary počasí”. Na prvním snímku je krajina , kterou jsem stoupal směrem na Vřesovou studánku. Krásné počasí, nefoukalo, Panasonic DMC-FZ50 se mi houpal kolem krku jako perly v dekoltu mladé ženy a pátral jsem na zemi po hmyzu. Nejlépe takovém, které v tomto počasí i roční době umí fotit Pavel Krásenský.

A pak to přišlo. Během minuty začalo foukat, přihnal se mrak a za sedm minut po exponování prvního snímku jsem pořídil druhý.

Přiznám se, že takové počasí mi vyhovuje. Testuji, při jaké okolní teplotě ztuhnu mrazem a za jak dlouho. Jsem si vědom, že s přibývajícími roky teplota tuhnutí stoupá a čas se zkracuje.

Proto s sebou raději vždycky nosím maskáčovou pláštěnku, čelovou baterku a sirky nebo zapalovač. Člověk nikdy neví, kde a jak skončí…

Za necelou hodinku jsem dorazil k Vřesové studánce, která je na posledním snímku a celou cestu mne provázelo počasí jak přifoukané z Mlžných hor.

Co by ale člověk neudělal pro otužování vlastního těla a fotografování, že?

Hřebenovka Jeseníků, 19.11.2006 :-) Bob

Slunilky patří mezi středně velké, velice hojné mouchy. Nejčastěji se s nimi můžeme setkat v bytech, kde létají kolem lustrů a značně obtěžují.

Tento snímek patří k těm, na kterých testuji nový Panasonic DMC- FZ50. A k jakým závěrům jsem zatím dospěl? Nemohu posuzovat ve srovnání s DSLR, ale v oblasti EVF fotoaparátů patří výbavou k tomu nejlepšímu, co je v současné době na trhu. Ve srovnání s Olympusem SP-500 je mnohem pohotovější, 2 rollery, rychlý přístup k základním funkcím, výklopný LCD displej a stabilisátor musím ocenit.

Co se týče vlastních snímků, nejsem ale až tak spokojen. 10 megapixelů je na velikost čipu přespříliš a obrazový procesor Venus Engine III. se mi zdá příliš razantní při vyhlazování šumu. Pár sérií jsem nafotil do RAWu, přístroj zároveň vytváří i JPGy. Výsledná velikost těchto dvou souborů je 20 mega, což je dost.

Příslušenství je závitem 55 mm kompatibilní s Olympusem, to je pro mne výhoda. Mohu tedy používat makro i telepředsádku dříve pořízené.

Pokud by byl nějaký dotaz na tuto podzimní novinku na našem trhu, klidně se ptejte. Některé krajinářské i makro snímky pořízené Panasonicem jsem již na tomto blogu publikoval.

Jeseníky - Bobrovník, 27.10.2006, dokončení textu 25.12. :-) Bob

Snímek je z horské série jesenické hřebenovky “Jen tak”.

Hřeben Jeseníků, 19.11.2006 :-) Bob