Žluťásek čičorečkový patří mezi naše běžné motýly. Má rozpětí kolem 5 cm, u obou pohlaví je na líci předních křídel široký černý lem, na rubu zadních křídel 2 malé kroužky vytvářející podobu osmičky. Létá především v otevřených krajinách od začátku května do října. Housenka je zelená s jemnými černými skvrnami, na každé straně má načervenalý nebo žlutavý pruh. žije například na čičorce, vojtěšce. Na fotografii je zachycena samička.

Pouzdřanská step u Pálavy, 30.9.2006 :-) Bob

Na doplnění předchozího článku o hradě Beckov uvádím ještě pár informací o obci Beckov. První zmínka o ní je z 13. století, za návštěvu stojí především kostel františkánů se vzácnou kazatelnou a klášter.

Dalším zajímavým místem je židovský hřbitov v podhradí, nelze zapomenout ani na místní muzeum.

Na závěr uvádím odkaz na webové stránky: obec Beckov.

Beckov, 25.7.2006 :-) Bob

Tento rok jsem několikrát projížděl dálnicí mezi Bratislavou a Žilinou a magicky mne přitahovala zřícenina hradu ležící po pravé straně u Trenčína. V červenci jsem se rozhodl jej blíže prozkoumat. Uvádím atypicky napřed noční fotografie, je to velký zážitek vidět hrad osvětlený v noci.

Zřícenina hradu vytváří výraznou dominantu obce Beckov, leží na okraji Povážského Inovce v okrese Nové Mesto nad Váhom.

Hrad je vystavěn na vápencovém bradle asi 70 m vysokém nad stejnojmennou vesnicí. První zmínka o něm je z 12. století v “Anonymově kronice”. Hrad tehdy tvořila čtyřhranná věž s ochrannou zdí a přilehlý palác. Ovšem osídlení tohoto bradla je dokladováno již ze začátku našeho letopočtu. Po roce 1388 jej Stibor ze Stibořic nechal přestavět na relativně pohodlný rytířský hrad.

Po vymření Stiborovců v roce 1437 získal hrad rod Bánfiovců, kteří jej v 16. století přeměnili na renesanční pevnost a šlechtické sídlo s budovami sjednocenými obloukovitou atikou. Po roce 1646, kdy Bánfiovci vymřeli, hrad postupně chátral. Definitivní tečku nad jeho honosností vykonal požár v roce 1729.

Nyní je hrad zařazen mezi Národní kulturní památky, dříve byl někdy uváděn i jako hrad Blundus, Bolondos. Na spodní fotografii je maketa hradu umístěna v beckovském muzeu.

Pod perexem v pokračování článku jsou k dispozici fotografie hradu ve dne a adresa ubytování, kde se mi líbilo.

Celý článek »

Je rozšířený v celé Evropě. Dosahuje délky až 50 cm, zbarvení má dosti proměnlivé. Vyskytuje se především v listnatých lesích s vlhčí půdou, tento snímek je ale pořízen navečer v borovicovém lese s písčitou půdou. Slepýš je vejcoživorodý, z vajíček se okamžitě líhnou mláďata. Přezimuje vesměs společně od října.

Bzenec - přívoz, 29.9.2006 :-) Bob

Metu podzimní jsme již jednou na blogu měli, ale na těchto fotografiích je lépe vystižen její charakteristický vzhled. Je dobré si ji připomenout v tomto období, protože společně s křižákem obecným a plachetnatkami patří nyní k nejrozšířenějším pavoukům. Délka těla je kolem 6 mm, zadeček má žlutavé zabarvení s neostrou listovitou kresbou. Dospívá v srpnu až říjnu. Žije především na okraji lesů, ale i na volnějších prostranstvích, lapací síť má prázdné okénko uprostřed. Při námluvách čekají samci na okraji sítě samičky na kořist. Pokud se chytí, sameček ji rychle zabalí a nabídne samičce. Vlastní pohlavní akt se děje na vlákně vytvořeném samcem, zavedení makadla do pohlavního otvoru samice a oplodnění trvá pouze několik minut.

Podobný pavouk (meta Mengeho) žije na jaře.

Způsob konzumace kořisti mi připomínal rozbalování a ochutnávání bagety lidmi u obchodu.

Moravský kras, přírodní rezervace Říčky, 27.9.2006 :-) Bob