Letos v létě jsem několikrát projížděl obcí Chudobín, ve dne i v noci.Kupodivu obec, ač samotná má dle literatury 300 obyvatel, má 3 kostely: pravoslavný chrám, kostel církve československé husitské a katolický. Nejvíce mne v noci zaujal pravoslavný chrám, který pod perexem přináším i v nočních snímcích.
Od pravých vos, které žijí vždy v koloniích, se jízlivky liší především samotářským způsobem života. Pro vývoj larev slepují samičky buničky a zásobují je potravou, často to bývají housenky motýlů, larvy mandelinek, v tomto případě nosatců. Samotná čeleď jízlivkovitých je pro mne dosti nepřehledná, předem se omlouvám za event. taxonomické omyly. Dochází i k změnám latinských názvů, dle atlasu blanokřídlých má hrnčířka zední název Ancistrocerus parietum Linné.
Hrnčířka je 10-13 mm dlouhá černožlutá vosa , tykadla jsou tmavá, při kořeni žlutá. Stehna noh jsou černá, jiak převažuje žlutá barva. Vytvoří si kusadly chodbičky, na jejímž konci je hrozen chovných buněk, které se vyplní ochromenými larvami nosatců. Vchod je později uzavřen.
Upozorňuji ještě jednou, že taxonomie je poměrně obtížná a může dojít k záměně druhu. Pokud by se tak stalo, prosím o upozornění v komentáři. :-) Bob
Patří mezi naše nejhojnější a nejmenší babočky. Jarní generace je žlutočervená s černými skvrnami, letní je tmavá s bílými pásky na křídlech ( na fotografii). Síťkovaná zadní strana je u všech generací stejná. Motýla můžeme najít na okrajích lesů, mýtinách, vlhkých loukách i u potoků. Housenky jsou černé s černými trny, podobají se housenkám pavího oka. Žijí především na kopřivách, přezimují, přičemž kukla je zavěšena hlavou dolů.
Jeseníky - Pomezí, 21.7.2006